Článek
Přijatých do maturitních oborů středních odborných škol proti tomu podle dat naopak přibylo od roku 2012 o pět procentních bodů na zhruba dvě pětiny. K nárůstu podílu studentů maturitních oborů přispělo zřejmě i to, že školy na jaře 2021 nemusely konat jednotné přijímací zkoušky, čehož jich v odborném vzdělávání využila asi polovina, uvedl institut.
Průzkum: Učni jsou nespokojení, takřka 40 procent chce pracovat mimo obor
Podle NPI se vývoj podílu žáků ve středoškolských oborech v posledním desetiletí různě měnil. V učebních oborech nejprve mírně narůstal, až ve školním roce 2012/2013 dosáhl maxima: 32,1 procenta.
Poté ale začal klesat k hodnotě kolem 30 procent a po roce 2020 je ještě nižší. Pokles počtu učňů podle institutu nicméně tak výrazný nebyl. Důvodem je to, že do středních škol přichází čím dál silnější ročníky. Loni tak do učebních oborů nastoupilo 30 199 žáků, což je o 308 méně než o rok dříve.
Pokles zájmu o učební obory zasáhl v posledních letech nejvíce obory gastronomické.
Podíl studujících se v minulých 10 letech změnil i v klasických maturitních oborech středního odborného vzdělávání. Do školního roku 2012/13 klesl na 34,8 procenta, pak postupně rostl až k 37,5 procenta ve školním roce 2019/2020.
Po vypuknutí epidemie covidu-19 v roce 2020 množství žáků v maturitních oborech ještě vzrostlo. V minulém školním roce do nich nastoupily dvě pětiny nově přijatých středoškoláků, což představovalo 44 450 žáků. Bylo to o přibližně 4000 víc než rok předtím.
Na víceletých gymnáziích se za poslední desetiletí snížil podíl žáků
Podíl přijatých do všech maturitních oborů, včetně gymnázií a oborů s maturitou i výučním listem, dosahoval v roce 2011 asi 67,4 procenta. Nyní je to 71,9 procenta. Nejmenší podíl žáků nastoupil do těchto oborů v roce 2012, kdy to bylo 66,9 procenta.
Přibývá přitom hlavně studentů středních odborných škol. Podle statistik ministerstva školství přijaly loni odborné školy do čtyřletých maturitních oborů 57 137 dětí, zatímco čtyřletá gymnázia 13 081.
Maturitní testy zvládla nejlépe opět víceletá gymnázia
Do učebních oborů jde v současnosti největší podíl dětí v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde je to kolem třetiny.
Nejméně nových učňů chodí do škol v Praze, kde je zároveň největší zájem o maturitní obory. Loni v září do nich v hlavním městě nastoupilo 83,5 procenta přijatých na SŠ. Další největší podíl nových žáků v maturitních oborech má Zlínský a Jihomoravský kraj. Do oborů s maturitou v nich nastupuje kolem tří čtvrtin přijatých do středních škol.
Vzrostla chuť studovat stavební obory středních škol
Pokles zájmu o učební obory zasáhl v posledních letech nejvíce obory gastronomické. Vliv na to měly zřejmě i restrikce kvůli covidu, kdy se mj. uzavřely restaurace. Výrazně menší úbytek nových studentů zaznamenal NPI v oborech strojírenských a uměleckých, nárůst v oborech zemědělských, stavebnických a zdravotnických.
Nových žáků v běžném studiu nástaveb přibylo o 13 procent
Zástupci NPI rovněž sdělili, že v nástavbovém studiu v minulém školním roce výrazně přibylo žáků. Do denní výuky v nich meziročně nastoupilo o 13 procent více lidí, ve večerním, dálkovém či kombinovaném studiu byl nárůst o 26 procent. Školy nově přijaly 8370 vyučených, zatímco o rok dříve 7148.
Podle NPI až dvě třetiny přijatých nástavbové studium nedokončí.
Důvodem nárůstu počtu nově přijatých bylo podle institutu hlavně to, že střední školy loni kvůli epidemii covidu mohly upustit od jednotných přijímacích zkoušek, čehož využila zhruba polovina z nich.
Nástavby umožňují vyučeným po získání výučního listu pokračovat dva roky ve studiu a složit maturitu. Tato možnost má podle NPI značný význam, protože učební obory pak nejsou uzavřenou vzdělávací cestou ani k vyššímu odbornému či vysokoškolskému vzdělávání.
Výuka plošně od devíti? V současnosti neprůchodné, shodují se odborníci
Podle institutu ovšem až dvě třetiny přijatých nástavbové studium nedokončí. Buď ho přeruší, nebo neuspějí u maturitní zkoušky, kde je míra jejich neúspěšnosti velmi vysoká. Např. letos skládalo podle analýzy Cermatu státní maturitní testy 3901 žáků nástaveb a zhruba dvě pětiny z nich testy nezvládly.
Počet absolventů středních škol s výučním listem, kteří by mohli maturitu získat při nástavbovém studiu, se podle statistik loni zvýšil meziročně o 729 na 22 185. Na nástavby jich loni v září přešlo 8370, z toho 5654 bylo nově přijatých v denním studiu. V předešlém školním roce nastoupilo na nástavby o 1222 žáků méně a v denní formě studia byl jejich počet menší o 664.
Ze statistik MŠMT vyplývá, že nárůst počtu absolventů s výučním listem je důsledkem demografického vývoje, kdy ze středních škol v současnosti vycházejí čím dál silnější ročníky. Růst počtu nových žáků na nástavbách ovšem loni posílilo rovněž to, že školy mohly uchazeče přijímat i bez jednotných přijímaček organizovaných Cermatem, konstatoval NPI.
Poukázal na to, že podíl vyučených, kteří do nástavbového studia přešli, stoupl z 23,3 procenta na 25,5 procenta.
MŠMT prodloužilo lhůtu pro přihlášky na místo ředitele Cermatu. Zájemce je pouze jeden
V krajích se loni podíl vyučených přecházejících do denního nástavbového studia pohyboval mezi 8,9 procenta až 33,5 procenta. Největší podíly zájemců o nástavby byly v Praze, Plzeňském a Jihočeském kraji. Nejméně vyučených přešlo do nástaveb v kraji Karlovarském. Druhý nejnižší podíl vykázal Královéhradecký kraj s 12,7 procenta.
Nejvíce nových žáků v denní formě nástavbového studia bylo ve školním roce 2003/2004 – kolem 12 tisíc. V ostatních formách studia zaznamenaly statistiky podobný vrchol v roce 2008/2009, celkově tehdy do nástaveb nastoupilo asi 23 tisíc žáků. Od roku 2011 do roku 2019 jejich počet klesl ze zhruba 16 700 na 7000.