Článek
Panamský záliv patří mezi nejznámější oblasti světa, kde se v období sucha a silných pasátů (na přelomu zimy a jara) objevuje upwelling, což je výstup studené, na živiny bohaté vody z hlubin oceánu k hladině.
Upwelling je zásadní nejen pro ochlazování mořské hladiny, ale především pro vysokou produktivitu oceánského života a udržení ekologické rovnováhy. Právě díky upwellingu je Panamský záliv jedním z nejproduktivnějších rybářských regionů na světě.
Co je to upwelling?
Upwelling je mezinárodně užívaný termín pro výstup hlubinné oceánské vody k povrchu. Nejčastěji vzniká v pobřežních nebo rovníkových oblastech, kde vítr a rotace Země (Coriolisův efekt) odtlačují teplou povrchovou vodu pryč. Na její místo stoupají chladnější a na živiny bohaté hlubinné vody. Vzestupné proudění hlubokomořských vod nastává v tropech obvykle během suché periody při zesílení pasátového proudění.
Tento proces ochlazuje povrchovou vodu a zároveň přináší k hladině živiny hromadící se v hlubinách díky rozkladu odumřelé organické hmoty. Díky tomu patří oblasti upwellingu k biologicky nejproduktivnějším částem světového oceánu, kde se daří rozmanitým ekosystémům i intenzivnímu rybolovu.
Vědci ze Smithsonova institutu pro tropický výzkum (STRI) v Panamě dlouhodobě studují tento jev a jejich záznamy ukazují, že upwelling byl v oblasti stálým jevem nejméně 40 let. Letos ale poprvé zaznamenali jeho dramatické selhání, které zaskočilo vědce i místní.
Nová studie, na které STRI spolupracoval s chemickým institutem Maxe Plancka v Mohuči, potvrzuje, že proces upwellingu začal místo v lednu až v březnu a trval pouze dvanáct dní místo obvyklých dvou měsíců. Také teplota oceánu klesla pouze na 23,3 °C ve srovnání s běžnou minimální hodnotou 19 °C.
Povrchové teploty oceánu v oblasti Panamského zálivu na začátku roku 2025 ve srovnání s průměrem let 1985-2024
„Nízká intenzita vzestupného proudu vedla k nedostatku živin a nízkému růstu řas, což narušilo potravní řetězec a způsobilo pokles komerčního rybolovu,“ vysvětlil spoluautor studie Ralf Schiebel pro německou meteorologickou službu DWD.
Jednorázová anomálie, nebo nový trend?
Důsledky tedy byly opravdu významné. Pokud by se podobné kolapsy opakovaly, mohlo by to zásadně ohrozit jak místní rybolov, tak i stabilitu celého ekosystému. Vědci se proto snaží přijít na příčinu letošního kolapsu.
Studie naznačuje, že hlavní vliv měly slabší pasáty. Přestože i letos dosahovaly vysokých rychlostí, jejich celkový výskyt byl o 74 procent nižší. Chyběl tak klíčový mechanismus, kdy pasáty odvádějí teplou povrchovou vodu od pobřeží a nahrazují ji studenou vodou z hlubin.
Vědci zeslabení pasátů a absenci upwellingu v Panamském zálivu přičítají především klimatické změně. Globální oteplování totiž mění rozložení teplot a tlaku v atmosféře, což vede často k oslabení, menší předvídatelnosti nebo dokonce i změně lokality pasátů.
Běžná koncentrace živin (červená = vysoká) v povrchových vodách kolem Panamy v období upwellingu
Přesto vědci přiznávají, že selhání upwellingu ještě není dosud plně objasněno, protože se jedná o složitý proces, do kterého vstupuje mnoho proměnných. K analýze možných příčin a potenciálních důsledků pro místní komunitu a ekosystémy bude zapotřebí další detailnější výzkum.
„Budoucí studie budou muset především určit, zda se jedná o jednorázovou anomálii, nebo pouze o začátek častých kolapsů tohoto systému,“ zdůrazňují autoři studie.
Nová zjištění ukazují, jak zranitelný je jeden ze základních oceánských procesů. Přestože má zásadní ekologický i ekonomický význam, je dosud nedostatečně sledován. Vědci proto apelují na posílení monitoringu a předpovědí oceánského klimatu v tropických oblastech.
Panamský záliv
