Článek
Velmi malé množství padlého dřeva v hospodářských smrkových porostech může významně přispět k ochraně biodiverzity, aniž by došlo k podstatnému omezení produkce dřeva, shrnuli vědci.
Ostrůvek života pro drobné organismy
Neuklizenému porostu, který je ponechán i se spadlými stromy svému osudu, se daří lépe než tomu dokonale vyčištěnému. Mělo by jít o kmeny, které se budou rozpadat pomalu a postupně. Tlející dřevo pomáhá udržet rozmanitost suchozemských plžů ve smrčinách.
Droboulincí měkkýši, například vřetenka šedá, řasnatka břichatá nebo boděnka malinká, dorůstají do velikosti od jednoho do pěti milimetrů. Podle vědců fungují jako bioindikátory zdravého lesního prostředí, tedy jinými slovy tam, kde je lze najít, jsou i jiné organismy.
Plži jsou vázáni na mrtvé dřevo, stejně jako některé mikroorganismy, houby a někteří bezobratlí. V lesích jsou sice nepatrní, jednoznačně ale zvyšují odolnost lesních ekosystémů.
Ulitnatí plži, kteří dokážou přežívat i v podmínkách smrkových monokultur, obvykle na místech s vyšší vlhkostí, spadaným listím či padlým dřevem, které často slouží jako jediné útočiště v jinak kyselém prostředí. Zleva kuželík drobný (Euconulus fulvus), boděnka malinká (Punctum pygmaeum), náš nejmenší plž, jehož ulita měří pouhých 1,6 mm, a blýštivka rýhovaná (Perpolita hammonis).
„Plži byli (ve výzkumu - pozn. red.) zvoleni jako modelová skupina díky své citlivosti na změny prostředí a nízké pohyblivosti. Jsou vhodnými zástupci pro posuzování biodiverzity v lesní půdě a na padlém dřevě,“ uvedla hlavní autorka studie Kristina Svobodová z ústavu botaniky a zoologie.
Nová vědecká studie publikovaná v uplynulých dnech v mezinárodním magazínu Forest Ecosystems tedy odhalila, že již velmi malé množství padlého dřeva v hospodářských smrkových porostech může významně přispět k ochraně biodiverzity. Lesním hospodářům by to nemělo vadit, protože toho nepořádku je tak málo, že nijak významně neomezí těžbu dřeva.
Zvyšuje se kvalita půdy
Studie prokázala, že ponechávání menšího množství padlého dřeva ve smrkovém porostu pozitivně ovlivňuje nejen populaci plžů a dalších organismů, ale zlepšuje také kvalitu půdy. Konkrétně zvyšuje její vlhkost a také pH. Padlé dřevo totiž zadržuje vodu, což zmírňuje kyselost půdy a zvyšuje její zásaditost. Vytváří tak útočiště pro živočichy v době veder.
Zástupci čeledi závornatkovití (Clausiliidae), plži citliví na změny prostředí, kteří slouží jako bioindikátoři zachovalých lesů s dostatkem mrtvého dřeva. Zleva: vřetenka šedá (Bulgarica cana), druh náročný na pralesovitou strukturu a množství trouchnivějícího dřeva, a řasnatka břichatá (Macrogastra venticosa).
„Ponechání i malého množství dřeva, konkrétně čtyř metrů krychlových na hektar, je směšně malé a neznamená žádné výrazné omezení těžby. Přitom může jít o velmi účinný a ekonomicky nenáročný nástroj pro podporu biodiverzity,“ konstatoval spoluautor studie Michal Horsák.
Pro dosažení skutečně dobrého stavu vědci doporučují ponechat na hektaru zhruba dvacet metrů krychlových dřeva, což výrazně podporuje i výskyt citlivých a ohrožených druhů.
V souvislosti s klimatickými změnami a kůrovcovými kalamitami, které ohrožují zejména smrkové monokultury, vyzývají vědci k přijetí nejrůznějších adaptačních opatření. Řešení spočívá v ponechání části dřeva v lese nebo rozbití monokultur výsadbou listnatých stromů.
