Článek
Služba pro klimatické změny (C3S) evropského programu Copernicus zveřejnila pravidelné měsíční hodnocení globálního klimatu. Tentokrát bylo výjimečné tím, že kromě srpna zahrnovalo také celé boreální léto, tedy období léta na severní polokouli a zimy na jižní.
Zatímco v Česku jsme prožívali ve srovnání s předchozími roky relativně chladné léto, globálně se letošní léto zařadilo na třetí místo hned po rekordních letech 2023 a 2024. Průměrná globální teplota byla o 0,47 °C vyšší než dlouhodobý průměr z let 1991–2020. Srpen dosáhl téměř stejného výsledku (0,49 °C).
Srpen navázal na trend z předchozích měsíců, kdy se tempo globálního oteplování zmírnilo oproti rekordním hodnotám z předchozích dvou let. Zatímco na začátku letošního roku přesahovala měsíční odchylka vůči předindustriálnímu období (1850–1900) hranici 1,5 °C, od května se drží pod touto úrovní.
Srpnové globální anomálie povrchové teploty (°C) ve srovnání s předindustriálním obdobím 1850–1900
Přesto byly teploty po celém světě převážně nadprůměrné. Rekordní horka postihla zejména východní Asii, kde lidé čelili dlouhým a intenzivním vlnám veder. Neobvykle vysoké teploty byly naměřeny také na části Sibiře a v některých regionech Antarktidy.
Globální oteplování zpomalilo
Evropa tentokrát nepatřila k nejteplejším oblastem naší planety, ale i tak šlo o čtvrté nejteplejší léto v historii měření. Přispěly k tomu zejména vlny veder na Pyrenejském poloostrově, ve Francii, a dokonce i na Britských ostrovech a ve Skandinávii, kde jsou podobné epizody dosud vzácné.
Bronzové příčky dosáhla i průměrná teplota světových oceánů, která byla jen o 0,16 °C nižší než rekord z roku 2023. Východní Pacifik sice v posledních týdnech naznačuje přechod ke studené fázi La Niña, přesto oceány zůstávají celkově mimořádně teplé.
Průměrné teploty vzduchu během srpnové vlny veder v Evropě
Méně extrémní byly v srpnu oproti loňskému roku také vody Středozemního moře. To je dobrá zpráva i pro naše území, protože rekordní hodnoty z konce loňského léta byly jedním z faktorů, které přinesly silné deště během zářijových povodní.
Letošní rok je zatím srážkově v Česku velmi chudý. Podobně na tom byla letos v létě i podstatná část Evropy. Intenzivní meteorologické sucho postihlo zejména západní a jižní Evropu, kde se rozšířily ničivé požáry, a také část Skandinávie. Naopak více srážek spadlo v oblasti severního Středomoří.
Z posledních údajů C3S vyplývá, že i když se po dvou rekordních letech tempo globálního oteplování mírně zpomalilo, změna klimatu zůstává realitou. Její dopady připomínají, jak důležité je posílit připravenost a schopnost adaptace na rostoucí klimatické extrémy.
