Ostravští památkáři řeší záhadu. Našli luxusní renesanční keramiku v hnojišti

„Jde o netradiční archeologické nálezy, které byly v roce 1993 nalezeny v Opavě při archeologickém výzkumu ve dvoře někdejší městské spořitelny. Jde o vybavení renesanční domácnosti Macáků z Ottenburgu z konce 16. a počátku 17. století,“ řekla Novinkám mluvčí Národního památkového ústavu v Ostravě (NPÚ) Petra Batková.

Dodala, že záhadou zůstává, proč se do odpadní jímky dostalo takto neporušené luxusní kuchyňské a jídelní vybavení v tak velkém množství. „Paradoxně tak současná společnost poznává vybavení zámožné renesanční domácnosti z hnojiště,“ konstatovala.

V hospodářském zázemí měšťanského domu číslo 178 v Opavě byly před 33 lety kromě tohoto netradičního kuchyňského odpadu vyhozeny také rozbité či nepotřebné předměty obyvatel domu. „To bývá ale obvyklé, netypické je, že byla vyhozena neporušená luxusní kuchyňská a jídelní keramika,“ upozornila mluvčí ostravských památkářů.

V odpadní jímce archeologové například našli vzácný hrncovitý cedník či syrnici, plochý pekáč na drobnou zvěřinu či ryby, ale i tři netypické mísovité pekáče s velkými keramickými uchy.

„Do kategorie luxusní stolní keramiky patří nalezená poutavá kolekce třinácti mělkých talířovitých mís malovaných barevnými hlinkami. Společně s talíři jsou jedním z nových renesančních tvarů. V sortimentu stolních nádob nechyběly hrnky, hrnečky a korbele, džbány a vysoké vejčité lahvice s úzkým hrdlem a dvěma uchy sloužící k uchování tekutin,“ popsala nález Batková.

V renesanční domácnosti se již běžně při stolování používaly skleněné nádoby, a i zde byly objeveny. Byly to různé varianty číšek a pohárů, velké čtyřboké láhve a další lahvičky různých velikostí i tvarů. Archeologové zde našli i úzkou dlouhou trubici, pozůstatek z tzv. křivule, tedy laboratorního skla, které sloužilo k destilaci. Ve svrchní vrstvě odpadní jámy pak byla nalezena i vícebarevná okenní vitráž.

Neméně zajímavé byly podle archeologů i další nalezené předměty, jako například vazba knihy z vydělané kůže, malé útržky papíru s černými literami (knihtisk v latině), torzo dřevěného trakaře či prázdná keramická pokladnička. „Jímka obsahovala také neurčitelné útržky textilií (vlněných, lněných, konopných), useň, ale také netkanou plsť vyráběnou z namáčené zvířecí srsti, žíní a vlasů,“ dodala Batková.

Výstava těchto netradičních opavských archeologických nálezů, které jsou stále záhadou, potrvá na ostravském pracovišti Národního památkového ústavu do konce letošního roku. Lidé ji mohou navštívit ve všední dny od 8 do 16 hodin.

Komentovaná prohlídka autorek výstavy je naplánovaná na 15. října. Památkářka a historička Romana Rosová přiblíží historii místa před výstavbou někdejší městské spořitelny, archeoložka Tereza Tichá Krasnokutská pohovoří o vybavení domácnosti Macáků z Ottenburgu a představí vystavené předměty.