Článek
„Dřevo ve spodní části studny odolalo zubu času, protože bylo dokonale zakonzervované. Díky vysoké hladině podzemní vody bylo stále pod vodou, a tedy bez přístupu vzduchu,“ řekl Novinkám vedoucí výzkumu Matěj Forst ze sdružení společností Samson Praha a Archaia, které se věnují ochraně a dokumentaci památek.
Podobný objev se podaří jen ojediněle. Studna byla zhruba dva metry hluboká, takzvaná výdřeva, tedy dřevěná výztuž, tvořila její boční stěny a bránila zasypání studny okolní hlínou. Podle keramických úlomků ve studni ji lze datovat do období vrcholného laténu (mladší doba železná; období cca od 500 před n. l. do prvních let po Kristu).
„Přesnější datování může přinést další průzkum pod kamenným zásypem, který se nachází uvnitř zachované dřevěné výdřevy,“ upřesnil Forst.
Keltové po sobě na Moravě zanechali obrovské množství archeologických stop. Mezi nejvýznamnější nálezy patří hradiště Staré Hradisko u Prostějova nebo obrovská neopevněná tržní osada v Němčicích nad Hanou, odkud pocházejí tisíce mincí z celého antického světa.
Na Moravě bylo prozkoumáno zhruba 250 keltských pohřebišť. V hrobech se našly třeba meče, štíty, opasky, ale i cenné ženské šperky.
Podle současných plánů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by měl být obchvat Břeclavi, vedený po silnici I/55, dokončen a uveden do provozu v roce 2029.
Keltská studna objevená u Břeclavi
