Článek
Výzkum obrněných ankylosaurů, známých díky masivnímu tělesnému pancíři a charakteristickému kyji na ocase, dostává nový rozměr. Zcela nový pohled na tyto vyhynulé živočichy přinesl tým vedený britskou paleontoložkou Susannah Maidmentovou z Přírodovědného muzea v Londýně, který v marockém pohoří Atlas v lokalitě El Mers objevil a detailně prozkoumal dosud nejstarší známý druh této skupiny, jenž nese jméno Spicomellus afer. Finální vědeckou studii o něm publikoval letos v srpnu odborný časopis Nature.
Dinosauří pankáč
Jde o překvapivě odlišného předchůdce pozdějších ankylosaurů. Zvíře žilo asi před 165 miliony let v období střední jury a jeho anatomie se vymyká všemu, co o obrněných dinosaurech víme: místo typických hrbolatých štítů měl totiž dlouhé kostěné ostny pevně srostlé s žebry, což je unikát.
Spicomellus afer dostal jméno podle výrazného kostěného límce tvořeného nápadnými ostny. Podle Maidmentové mohl některý z hrotů měřit až 80 centimetrů. Límec měl zřejmě obrannou funkci – predátorům bránil uchopit zvíře za krk, což byl běžný způsob útoku tehdejších teropodů (většinou masožraví dvounozí dinosauři). Zároveň ale šlo o anatomii dost nepraktickou: ještěr se musel často zachytávat o vegetaci, což patrně přispělo k evoluční změně a postupnému vymizení těchto extrémních struktur z anatomie pozdějších ankylosaurů.
Profesor Richard Butler z Birminghamské univerzity poznamenal, že díky extravagantním ostnům zvíře působí jako „punkový rocker“. Podstatnější však je, že tento nález posouvá vznik obrněných dinosaurů i vývoj ocasních zbraní těchto zvířat o zhruba 30 milionů let hlouběji do historie.
Srostlé obratle naznačují, že Spicomellus měl ranou verzi zesílené ocasní části, která u pozdějších druhů vyústila ve zformování známého kostěného kyje. Podle odhadů měřil tento první „punkový“ ankylosaurus asi čtyři metry na délku, na výšku měl kolem jednoho metru a vážil zhruba dvě tuny.
Pradědeček všech brontosaurů
Pozornost paleontologické komunity se nedávno obrátila mj. i do Argentiny. Tým vedený prezidentkou argentinské paleontologické asociace Julií Desojovou minulý měsíc oznámil objev téměř kompletní kostry raného sauropodomorfa, dlouhokrkého býložravce Huayracursor jaguensis. Ten žil asi před 230 miliony let v období pozdního triasu, kdy se teprve formovaly první linie dinosaurů.
V Argentině našli fosilii jednoho z nejstarších dinosaurůVideo: Reuters
Nález z odlehlé oblasti Quebrada de Santo Domingo v provincii La Rioja představuje podle Desojové průlom – podobně stará a zároveň tak kompletní fosilie nebyla ve světě objevena téměř půl století.
Huayracursor je raným zástupcem vývojové linie sauropodomorfů, do níž patří i pozdější obří dinosauři s dlouhým krkem. Dochované kosterní části dokládají, že i tento prastarý zástupce měl štíhlé tělo a mimořádně dlouhý krk, který mohl dosahovat dálky až dvou metrů.
Oba nálezy – Spicomellus z Maroka i Huayracursor z Argentiny – tak zásadně rozšiřují poznání rané dinosauří evoluce. Jeden přepisuje historii obrněných dinosaurů, druhý zase ukazuje, jak vypadali úplně první zástupci linie, která později dala vzniknout největším suchozemským tvorům naší planety.
