Ocenění Česká hlava získalo pět vědců a firma

Kučerovým významným vědeckým přínosem je parametrizace regulátorů, které stabilizují danou soustavu – tzv. Youla-Kuče­rova parametrizace. Tento výstup podle odborníků umožnil nový přístup k návrhu optimálních a robustních regulačních obvodů.

Kučera v minulosti působil také jako dlouholetý ředitel Ústavu teorie informace a automatizace Akademie věd ČR a jako děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Působil na mnoha zahraničních pracovištích – v Kanadě, USA či ve Francii. Profesorem technické kybernetiky se stal v roce 1996. Nyní pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky a je emeritním vědeckým pracovníkem AV ČR.

Pavel Osmančík, laureát ceny Lorem za mimořádný počin v oblasti zdravotnictví, vedl studii porovnávající metody prevence cévní mozkové příhody u pacientů s poruchou srdečního rytmu – tzv. fibrilací síní.

Studie prokázala, že chirurgický zákrok, uzávěr ouška levé síně, je v prevenci mozkové příhody stejně účinný jako dlouhodobá léčba snižující srážlivost krve.

Ocenění v kategorii Invence letos dostal odborník na modelování biologických systémů Jiří Potůček za telemedicínskou platformu pro lékaře. Ti skrze ní mohou pacienty „navštěvovat” v domácím prostředí a monitorovat na dálku některé jejich fyziologické funkce.

Potůček sdělil, že původní projekt byl poprvé spuštěn před několika lety v Brazílii, uplatnění bude mít také v Egyptě a v budoucnu by měla být pokročilá verze systému využitelná i v Česku.

Cenu Doctorandus za technické vědy má Martina Háková z královéhradecké Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z výsledků výzkumu, na kterém pracovala, byl vznik patentované technologie na výrobu tzv. vlákenných sorbentů ze směsi mikro a nanovláken.

Háková mj. testovala podmínky použití nanovláken při analýze léčiv v biologických vzorcích. Díky výzkumu tým určil několik nanovlákenných materiálů, které jsou méně nákladné oproti komerčním sorbentům a fungují lépe. Vědkyně spolupracovala s odborníky z Technické univerzity v Liberci.

Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Libor Šmejkal, který s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR objevil nový typ tzv. antiferromagnetů – krystalů se sousedními atomovými magnetickými momenty uspořádanými opačným směrem.

„Takové krystaly se ukazují, že umožňují, aby se elektrony v nich pohybovaly velmi efektivním způsobem,” popsal Šmejkal.

Tím, že tým experimentálně ověřil původní teoretickou předpověď, přispěl ke vzniku nového oboru – topologického magnetismu s nízkoztrátovými a vysoce mobilními elektrony. Výzkum může v budoucnu přispět k větší výdrži baterií v elektronice a k technologiím šetrnějším vůči životnímu prostředí.

Firma Final Tools pak letos získala cenu v kategorii Industrie. Uspěla díky vývoji souboru nástrojů pro velmi přesné obrábění děr, např. nábojových komor u zbraní či pístových otvorů v hydraulice.

Ceny Česká hlava se udělují od roku 2002. Loňským laureátem byl molekulární imunolog Václav Hořejší. V minulosti cenu získali egyptolog Miroslav Bárta, chemik Antonín Holý, lékař Pavel Klener, který se zasloužil o zavedení chemoterapie do léčby zhoubných nádorů, nebo zakladatel dětské onkologie Josef Koutecký.

K dalším laureátům patří rostlinný genetik Jaroslav Doležel či odborník na středověkou duchovní kulturu Petr Sommer.