Článek
„Je pro nás potěšením a obohacující zkušeností, že výsledky našich výzkumů také přispěly k mimořádnému ocenění, jaké udělením Nobelovy ceny za lékařství obdržel Svante Pääbo,“ prohlásila přední specialistka na paleoantropologii z Archeologického ústavu AV ČR Sandra Sázelová.
„Jeho úspěch rovněž nepřímo potvrzuje mimořádný význam archeologického dědictví regionu pod Pavlovskými vrchy pro poznání úplných počátků lidstva,“ doplnila.
Nobelovu cenu za lékařství dostal švédský evoluční genetik Svante Pääbo
Tým švédského experta se společně s brněnskými odborníky zaměřil na lidské kosterní pozůstatky z období gravettienu, tedy vlastně z doby oněch lovců mamutů, o kterých psal pedagog, spisovatel a archeolog Eduard Štorch.
- Gravettien je archeologická kultura, která zaujímala střední část mladého paleolitu (přibližně před 30 až 20 tisíci lety; těžiště měla před cca 27 až 24 tisíci lety). Období je pojmenováno podle stejnojmenné lokality La Gravette (Dordogne, Francie).
Populace lovců mamutů na Moravě žila před zhruba 30 tisíci až 25 tisíci lety. V letech 2013 a 2016 vědci postupně analyzovali mitochondriální a jadernou DNA jedinců ze světoznámých lokalit Dolní Věstonice II a Pavlov I.
Kolegové Svanteho Pääba - Cosimo Posth a Alexander Stoessel - při odběru vzorku skalní kosti lebky v Dolních Věstonicích v roce 2016
Po jejich srovnání s dalšími evropskými nálezy vymezili tzv. věstonický klastr, tedy okruh geneticky blízkých lidí, který se zformoval zhruba před 30 tisíci lety na Moravě a který se podařilo zachytit i v Itálii nebo v Belgii.
Doložil křížení s neandertálci, odhalil denisovany
Paleogenetická analýza Svanteho Pääba také rozluštila otázku dříve záhadného pohlaví prostředního jedince v trojhrobu DV15 v Dolních Věstonicích. Šlo o muže - navzdory absenci zřetelných antropologických znaků.
Vědci k Nobelově ceně za medicínu: Díky objevu vidíme lépe do historie
Pääbo obdržel Nobelovu cenu za objevy v evoluční genetice a rozvoj paleogenetiky přinášející nové poznatky o historii lidstva. Doložil např. opakované křížení mezi neandrtálci a anatomicky moderními lidmi.
Svante Pääbo (kšiltovka) nad Denisovou jeskyní v Rusku
V ruské části pohoří Altaj objevil genetickou stopu dalšího příbuzného člověka - tzv. denisovana, se kterým se lidská populace setkala a křížila při svém pronikání do východní Asie a Austrálie.
Zjistil tak, že kdysi došlo k přenosu genů z těchto nyní vyhynulých hominidů na druh Homo sapiens. To má dnes fyziologický význam - např. ovlivňuje to, jak náš imunitní systém reaguje na infekce.