Vědci k Nobelově ceně za medicínu: Díky objevu vidíme lépe do historie

Jeden z tuzemských badatelů, kteří rekonstruovali nejstarší genom moderních lidí, antropolog Jaroslav Brůžek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), poznamenal, že Pääbův vědecký přínos je revoluční. Podle antropologa Vladimíra Sládka z téže fakulty otevřel laureát dveře novým výzkumným tématům.

Pääbovi se podle akademie mj. podařila sekvenace genomu neandertálce, který žil před až 300 tisíci lety. „Moderní DNA umíme poměrně dobře číst, ale ze starých vzorků je to netriviální,“ řekl Pačes.

Podle něj vidí vědci v evoluci přítomnost, archeologie pak z historie přináší jenom úlomky. Díky tomu, že dokážou přečíst genetickou informaci, zjistili, jak se předchůdci člověka lišili, jaké od té doby probíhaly změny, i to, že se mezi sebou křížili.

Pääbo byl průkopníkem výzkumu, jenž porovnával genomy moderního člověka a jeho nejbližších vyhynulých příbuzných, neandertálců a denisovanů, tedy předků pojmenovaných podle fosilního nálezu z roku 2010 objeveného v Denisově jeskyni v sibiřském pohoří Altaj.

„Díky jeho objevu vidíme do historie mnohem lépe, než jsme viděli dřív,“ míní Pačes.

„Jeho (Pääboův) přínos byl vskutku revoluční, co se týče metod studia DNA, starobylé DNA našich nejbližších příbuzných,“ konstatoval Jaroslav Brůžek z katedry antropologie a genetiky člověka PřF UK. Brůžka překvapilo, že si Nobelův výbor „vzpomněl“ na badatele zkoumajícího moderními metodami lidskou minulost.

„Je to famózní pro náš obor, protože Pääbo udělal skutečně pionýrskou práci,“ doplnil Vladimír Sládek, vedoucí katedry antropologie a genetiky člověka. Podle Sládka Pääbo „otevřel dveře“ do dalších výzkumných témat propojujících paleoantropologii a evoluci člověka se současností.

„Pääbo nabídl možnosti, jak začít rozvíjet nové obory typu evoluční medicíny, které nám ukazují a pomáhají chápat některá současná globální civilizační onemocnění v evolučním kontextu a umožňují nám hledat lepší řešení,“ vysvětlil Sládek.

„My jsme se díky němu dostali do struktury populací, do hledání některých genetických vztahů mezi onemocněním a evolucí,“ popsal.

Zároveň podle Sládka ale platí, že i když Pääbo dostal Nobelovu cenu jako jeden člověk, za výsledky jeho práce stojí obrovské úsilí celého oboru.

Jméno letošního laureáta, průkopníka paleogenetiky, oznámil stockholmský Karolínský institut v pondělí. Švédský odborník získal cenu „za své objevy týkající se genomů vyhynulých hominidů a lidské evoluce“.

Pääbo se tedy zabývá evoluční genetikou. Se svým týmem např. porovnával genomy šimpanze a člověka, podařilo se mu sekvenovat mitochondriální DNA neandertálců, věnuje se také zkoumání denisovanů - pomohl potvrdit jejich objevení z genomových dat získaných z malého vzorku kosti prstu.

Je zastáncem teorie, že mezi neandertálci, denisovany a předky moderních lidí docházelo běžně ke vzájemnému křížení. Zjistil rovněž, že kdysi došlo k přenosu genů z těchto nyní vyhynulých hominidů na druh Homo sapiens. To má dnes fyziologický význam - např. ovlivňuje to, jak náš imunitní systém reaguje na infekce.

Nobelova cena za fyziologii a lékařství je první z Nobelových cen, které budou vyhlášeny tento týden. Postupně budou následovat jména držitelů cen za fyziku, chemii, literaturu a za mír.

Loni dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí 10 milionů švédských korun (22,6 milionu Kč). Laureáti ocenění slavnostně převezmou 10. prosince - v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti jsou ceny udělovány.