Článek
Ve studii zveřejněné v časopise Air Quality, Atmosphere and Health vědci z Curtin University a The Australian National University (ANU) analyzovali data za více než dvě desetiletí o populaci USA a zjistili stálé změny v krevní chemii, které úzce souvisejí se zvýšením atmosférického oxidu uhličitého.
Vědci zkoumali výsledky krevních testů přibližně 7000 lidí každé dva roky v období od roku 1999 do roku 2020. Když se CO₂ dostane do lidského těla, v krvi se přeměňuje na hydrogenuhličitan (bikarbonát). Průměrné hladiny bikarbonátu vzrostly v krvi od roku 1999 přibližně o sedm procent. Ve stejném období také došlo k poklesu průměrných hladin vápníku a fosforu.
Porovnání nárůstu koncentrací bikarbonátu v krvi a koncentrací CO₂ v atmosféře (graf A) a trendy koncentrací vápníku a fosforu v krvi (graf B)
Tyto změny odrážejí nárůst atmosférického CO₂, který se zvýšil z přibližně 369 ppm (částic na milion) v roce 2000 na více než 420 ppm v současnosti.
Autor studie, docent Alexander Larcombe, uvedl, že výsledky naznačují, že lidské tělo již možná kompenzuje změny v atmosféře. „Pozorujeme postupnou změnu chemického složení krve, která odráží nárůst oxidu uhličitého v atmosféře, který způsobuje změnu klimatu,“ řekl.
Co může znamenat změna chemického složení krve
Bikarbonát hraje klíčovou roli v udržování acidobazické rovnováhy v těle. Když stoupá hladina CO₂, tělo zadržuje více bikarbonátu, aby stabilizovalo pH krve. V průběhu času však může mít dlouhodobá kompenzace fyziologické důsledky.
„Pokud budou současné trendy pokračovat, modelování naznačuje, že průměrná hladina hydrogenuhličitanu by se mohla během 50 let přiblížit horní hranici dnes přijímaného zdravého rozmezí. Hladiny vápníku a fosforu by také mohly dosáhnout spodní hranice zdravého rozmezí ještě v tomto století,“ upozornil Larcombe.
Koncentrace CO₂ v atmosféře za posledních 800 tisíc let
Lidé se vyvinuli v atmosféře obsahující přibližně 280–300 ppm CO₂. Průměrný roční nárůst v uplynulém desetiletí činil asi 2,6 ppm ročně, přičemž v roce 2024 byl zaznamenán nárůst o 3,5 ppm. Podle nepřímých rekonstrukcí byly podobně vysoké koncentrace pravděpodobně naposledy před několika miliony let.
Spoluautor studie doktor Phil Bierwirth uvedl, že přestože studie neprokazuje přímou příčinnou souvislost mezi zvyšujícími se koncentracemi oxidu v atmosféře a růstem koncentrací bikarbonátu v krvi, je obtížné ignorovat konzistentní trendy v celé populaci.
„Vzhledem k tomu, že množství CO₂ v ovzduší je nyní vyšší, než jaké kdy lidé zažili, zdá se, že se hromadí v našich tělech. Možná se nikdy nedokážeme přizpůsobit, a proto je životně důležité omezit množství CO₂ v ovzduší,“ zdůraznil spoluautor studie.
Nová dimenze klimatického rizika
Vědci tvrdí, že výsledky poukazují na novou dimenzi klimatické krize, která přesahuje rámec vln veder, extrémního počasí a zvyšování hladiny moří.
Místo toho, aby se zvyšování hladiny CO₂ vnímalo pouze jako environmentální problém, je podle docenta Larcombea potřeba jej považovat také za dlouhodobou proměnnou v oblasti veřejného zdraví, která vyžaduje průběžné sledování.
Snížení emisí CO₂ zůstává klíčové pro omezení globálního oteplování. Závěry výzkumníků naznačují, že snížení emisí může být důležité také pro ochranu dlouhodobého zdraví lidí, a že potenciální fyziologické účinky zvyšování CO₂ by měly být součástí budoucích diskusí o klimatické politice.
