Článek
Sestup tohoto nosníku bylo loni v únoru možné ve střední Evropě dobře pozorovat. Některé úlomky rakety dokonce dopadly na polské území.
Vědci z Leibnizova ústavu v souvislosti s tím se svým zařízením LiDAR několik hodin po sestupu rakety provedli měření a ve výšce zhruba 96 kilometrů nad zemským povrchem naměřili koncentraci lithia, která byla desetkrát vyšší než obvyklé hodnoty.
Podle vědců tato koncentrace nemohla vzniknout přirozenou cestou a vzhledem k trajektorii sestupu a dalším datům ji přisuzují právě raketě Falcon 9.
„Oblak s vysokou hustotou lithia ve výšce 96 kilometrů nad Kühlungsbornem (sídlo ústavu) představuje první měření znečištění po návratu kosmického odpadu do atmosféry s rozlišením podle času a výšky,“ stojí ve studii.
Vědci se zajímají, jaké znečištění vytváří sestup raket či satelitů do atmosféry ve výšce od 50 do 100 kilometrů. Jedná se stále o ve velké míře neprobádané téma, které ale nabírá na důležitosti vzhledem k plánům na vypuštění velkého počtu satelitů a raket, které mají státy i soukromé firmy.
Legislativa není
„Ačkoliv jsou tyto části atmosféry od nás vzdálené, mohly by mít významný vliv na život na Zemi, pokud by se znečištění dotklo klimatu či by vedlo k oslabení ozonové vrstvy,“ řekla agentuře AFP vědkyně Eloïse Maraisová z University College London v Británii.
Podle ní v současnosti neexistuje žádná legislativa či regulace, která by vyšší část atmosféry chránila před takovým znečištěním.
Studii tento týden zveřejnil odborný časopis Communications Earth & Environment.
