Hlavní obsah

Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za průlomový výzkum černých děr

– Stockholm
Novinky, ČTK, Filip Šára

Královská švédská akademie věd oznámila v úterý po poledni jména tří laureátů letošní Nobelovy ceny za fyziku. Jedná se o britského matematického fyzika Rogera Penrose, ke kterému putuje „polovina ceny” za výzkum černých děr a teorie relativity, přičemž za jiný příbuzný objev jsou oceněni ještě německý astrofyzik Reinhard Genzel spolu s americkou astronomkou Andreou M. Ghezovou.

Foto: Fredrik Sandberg, ČTK/AP

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku 2020

Článek

Roger Penrose získal cenu za objev, že formování černé díry je „robustní predikcí obecné teorie relativity”.

Einstein měl pravdu. Skoro třicetileté měření zachytilo, jak hvězda tančí kolem černé díry

Věda a školy

Konkrétně přišel tento laureát s důmyslnými matematickými metodami k prozkoumání obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Ukázal, že teorie vede k tvorbě černých děr, „těch příšer v čase a prostoru, které zachycují vše, co do nich vstupuje,” uvádí stockholmský Karolinský institut.

Reinhard Genzel a Andrea Ghezová byli oceněni „za objev supermasivního kompaktního objektu ve středu naší Galaxie“.

Určili, že neviditelné a extrémně těžké předměty ovládají oběžné dráhy hvězd ve středu Mléčné dráhy. A jediným aktuálně známým vysvětlením může být právě tzv. supermasivní černá díra.

„Doufám, že tím dokážu inspirovat další mladé ženy pro práci v této oblasti. Jde o obor, který naskýtá mnoho radosti – a pokud máte zájem o vědu, lze toho udělat opravdu hodně,“ okomentovala Ghezová svůj úspěch.

Před rokem bodovala evoluce vesmíru

Loni toto ocenění za fyziku získali kanadsko-americký fyzik a teoretický kosmolog James Peebles a švýcarští astrofyzici Michel Mayor a Didier Queloz „za příspěvek k pochopení vývoje vesmíru a místa Země v něm”. Peeblesovy teoretické objevy poskytly základ pro moderní porozumění historii kosmu od tzv. velkého třesku po současnost, zatímco dvojice švýcarských vědců objevila první exoplanetu, která obíhá kolem hvězdy podobné Slunci.

Nobelova cena za fyziku putuje k astrofyzikům za zkoumání evoluce vesmíru

Věda a školy

První Nobelovu cenu za fyziku dostal v roce 1901 německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen za objev záření, které po něm bylo i pojmenováno. Od té doby se stalo laureáty zřejmě nejvýznamnějšího ocenění v oboru dalších 212 osobností.

Více než týdenní série ohlašování nositelů prestižních ocenění odstartovala v pondělí, kdy Karolínský institut oznámil, že letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a Brit Michael Houghton za objev viru způsobujícího hepatitidu C.

Nobelovu cenu za lékařství získali vědci za objev viru hepatitidy C

Evropa

Ocenění, které bude letos dotované deseti miliony švédských korun (25,9 milionu Kč), což je o milion švédských korun více než dosud, bude tento týden uděleno ještě za chemii, literaturu, mír a na závěr příští týden v pondělí též za ekonomii.

Foto: Fernando Vergara, ČTK/AP

Nobelova cena

Slavnostní předání ocenění plánované na 10. prosince, tedy výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, který zemřel v roce 1896, letos kvůli koronaviru změní podobu. Namísto stockholmské koncertní síně bude vysíláno v televizi z radnice švédského hlavního města. I laureáti by se měli připojit virtuálně. Udělování Nobelových cen za mír v Oslu bude také menší.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám