Hlavní obsah

Nízké sebevědomí ničí šance žen na trhu práce

Právo, kil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ženy po mateřské i lidé nad padesát let jsou v Česku z pohledu hledání práce rizikové skupiny. Obě mají za to, že ačkoliv mají rozhodně co nabídnout, zaměstnavatelé je nechtějí a s nejrůznějšími výmluvami jim zasílají zamítavé odpovědi z přijímacího řízení.

Foto: Profimedia.cz

Nízké sebevědomí žen v Česku je obecný problém.

Článek

Ženy v Česku trápí velmi nízké sebevědomí. Jak potvrzuje Olga Hyklová, majitelka personální agentury Advantage Consulting, netrpí tím pouze ženy po mateřské, ale jde o obecný problém. Na manažerské pozice si troufají jen minimálně a všeobecně platí, že žena se přihlásí na pozici, pouze pokud si je stoprocentně jistá, že ve všem vyhovuje. I během pohovoru se projevuje velmi skromně:

Ženy a obecně zaměstnanci nad padesát let mohou firmám v mnohém prospět

„Když k nám přijde na pohovor žena, je často připravená na výbornou. Upřímně řekne, v čem je dobrá a v čem se úplně silná necítí. U mužů je to naopak – ti jsou suverénnější a klidně se hlásí na pozice i tam, kde nesplňují všechny požadavky. Prostě si věří, že to v práci doženou,“ popisuje chování obou skupin Olga Hyklová.

Stejné je to i s výší platu. Ženy si na počátku řeknou o méně peněz než muži a tyto platové rozdíly se už do budoucna nikdy nesrovnají. „Pokud totiž ženě přidáte za dobrou práci po uplynutí zkušební doby pět tisíc, a to stejné muži, tak muž má ve výsledku opět vyšší příjem, protože si uměl na začátku říct o lepší plat,“ připomíná Hyklová.

Jsou „podezřelé“

V Česku je navíc rozšířený nešvar dívat se na ženy po mateřské nebo na ženy kolem třicítky trochu s podezřením. Žena tak musí čelit nejen otázkám ohledně toho, jak zvládne pracovní náplň, ale je stresována i dotazy typu zda je pro ni podstatnější rodina, nebo kariéra.

„Zaměstnavatelé se ptají, jak si zajistí hlídání pro nemocné děti, jakým způsobem chce skloubit kariéru s rodinou, aby ani jedno nešidila a podobně. S takovou se pak nemůžeme divit, že se žena při výběrovém řízení necítí nejjistěji a může o sobě začít sama pochybovat,“ vypočítává Hyklová.

Padesátníci se zdají staří

Sebevědomí schází i lidem nad padesát let. Obě pohlaví bez rozdílu zde musejí bojovat s předsudky ohledně toho, že už to mají „pár“ let do důchodu. „Ačkoli je současná hranice odchodu do důchodu až kolem pětašedesáti let, zaměstnavatelé se zdráhají je přijmout. Přitom průměrná délka zaměstnání je čtyři až pět let, tudíž by to pro firmu neměl být žádný problém,“ tvrdí Olga Hyklová.

Jsou loajální a pracovití

Obě skupiny, tedy ženy a obecně zaměstnanci nad padesát let, však mohou firmám v mnohém prospět. Šance pracovat si totiž váží a velmi si cení i toho, když se s nimi jedná bez předsudků. Podle zkušeností Olgy Hyklové tak mohou být ve výsledku daleko loajálnější a pracovitější než kupříkladu mladí manažeři do třiceti let, kteří neustále vyhlížejí atraktivnější nabídky a není pro ně problémem odejít od rozdělaného projektu nebo opustit tým, který dostali na starost.

Vyváženost týmu

Má-li být firma úspěšná, je pro ni nejprospěšnější vyvážená skladba mužů i žen v managementu firmy a stejně tak věkově rozmanité složení týmů. Ženy mnohem více než muži chtějí, aby se jejich podřízení rozvíjeli a aby dosahovali cílů společně. Nejsou tolik individualistické a spory mezi zaměstnanci nevyhrocují.

„Stejně tak lidé nad padesát let si už nepotřebují nic dokazovat, a tak daleko více hledí na prospěch firmy a její dlouhodobou strategii než na individuální rozmíšky mezi kolegy,“ zdůrazňuje Olga Hyklová.

Reklama

Výběr článků

Načítám