Článek
Fosilie nalezená v roce 2000 v americkém státě Illinois byla po desetiletí považována za první známou chobotnici, díky čemuž se dostala dokonce i do Guinnessovy knihy rekordů. Vědci ale nyní prostřednictvím moderních technologií zjistili, že šlo o omyl.
Klíčovou roli ve výzkumu publikovaném v dubnu v odborném časopise Proceedings of the Royal Society B sehrála synchrotronová rentgenová fluorescence. Tato metoda umožnila detailně prozkoumat některé důležité anatomické znaky, které zůstávaly odborníkům dosud skryté.
Umělecká rekonstrukce rozkládajícího se pravěkého živočicha, který byl dlouho mylně považován za chobotnici. V pozadí je vidět jeho oddělená schránka.
Nejdůležitějším objevem byly drobné „zoubky“ na orgánu zvaném radula, který u měkkýšů slouží k příjmu a rozmělnění potravy.
Jeho podoba ale v tomto konkrétním případě neodpovídala chobotnicím. Ty mají obvykle v jedné řadě sedm až devět „zoubků“, zatímco analyzovaná fosilie jich vykazovala nejméně jedenáct.
Omyl, který přetrval čtvrt století
Původní identifikace fosilie vycházela z omezených dat. Vědci se tehdy opírali především o její vnější tvar a znaky, které připomínaly osm chapadel. Po více než dvě desetiletí tak byla tato zkamenělina považována za klíčový důkaz ve studiích o evoluci chobotnic.
Detailní pohled na radulu zkoumané fosilie, která je považována za hlavní důkaz, že nejde o chobotnici, ale o loděnku.
Její existence zároveň posouvala první výskyt těchto živočichů o přibližně 150 milionů let hlouběji do minulosti, než se dnes jeví jako pravděpodobné.
„Ukázalo se, že nejslavnější fosilie chobotnice na světě vlastně nikdy chobotnicí nebyla,“ uvedl pro portál Phys zoolog Thomas Clements z Univerzity v Readingu, který se na výzkumu podílel.
Podle něj šlo o příbuzného dnešních loděnek, jehož tělo se před zkameněním rozložilo natolik, že získalo klamavý vzhled připomínající chobotnici. To následně vedlo k mylné interpretaci.
Anatomie a časové zařazení fosilie původně považované za nejstarší chobotnici na světě.
Změna pohledu na evoluci hlavonožců
Nové určení této fosilie má podle agentury AP významné důsledky pro chápání evoluce hlavonožců. Pokud totiž nejde o chobotnici, znamená to, že první skutečné chobotnice se vyvinuly později, než se dosud předpokládalo, pravděpodobně až v juře.
Toto druhohorní období začalo přibližně před 200 miliony lety a skončilo asi před 145 miliony lety. Moře tehdy pokrývalo až 80 procent dnešní pevniny a vytvářelo ideální podmínky pro rozvoj mnoha mořských živočichů, včetně dávných hlavonožců, mezi něž patřil i zkoumaný organismus.
Co jsou loděnky?
Loděnky jsou mořští hlavonožci, příbuzní chobotnic, sépií a olihní, kteří si jako jedni z mála zachovali vnější spirálovitou ulitu. Ta je rozdělena na komůrky, díky nimž mohou regulovat vztlak a pohybovat se ve vodním sloupci. Mají desítky tenkých chapadel bez přísavek a jednoduché oči.
Patří mezi nejstarší dosud žijící živočichy, jejich předci obývali oceány již před více než 500 miliony lety, proto se jim často přezdívá „živoucí fosilie“.
Dnes žijící loděnka hlubinná
Dnešní loděnky žijí především v hlubších tropických vodách.
