Článek
Peněženka je ze slitiny mědi, vměstnalo se do ní až 50 denárů, což už byla velmi slušná hotovost.
Nosila se navlečená na paži a připomínala náramek. Tento kovový předmět, z něhož se zachovala do dnešních dní zhruba třetina, byl objeven v zemi s pomocí detektoru kovů.
Jediná peněženka severně od hranic Římské říše?
„Jde o první objev svého druhu na našem území a zřejmě i severně od hranic Římské říše (ve střední Evropě severně od řeky Dunaj) vůbec. Peněženky tohoto typu se nejčastěji objevují v prostředí římského vojska, v jejich táborech a osadách kolem nich, a to od Británie až po střední Evropu,“ řekl Novinkám ředitel Archeologického ústavu AV ČR, Brno (ARÚB) Balázs Komoróczy.
Jak vypadala peněženka vcelku, lze zjistit podle fotografie archeologů, na níž je tento předmět nalezený v německém Heddernheimu.
Takto vypadala peněženka vcelku. Na snímku je peněženka objevená v německém Heddernheimu.
U peněženky se žádné mince nenašly, i když na vrchu Hradisko jich archeologové objevili již mnoho. Desátá legie sídlila na tomto místě v letech 172 až 180 našeho letopočtu. Císař Marcus Aurelius ho chtěl přeměnit v centrum nové provincie Marcomania, která by sahala od Dunaje až po současnou severní Moravu.
Plán se mu nedařilo prosadit; Římané bojovali s germánským kmenem Markomanů. Po smrti Marka Aurelia rozhodl jeho nástupce a syn Commodus o tom, že se legie z oblasti současné Moravy stáhne. Oba zná veřejnost ze slavného filmu Gladiátor.
Figurína legionáře v expozici Brána do Římské říše v Pasohlávkách na Brněnsku. Za ním vrch Hradisko, na němž kdysi sídlila desátá legie.
Peněženka pode Komoróczyho mohla patřit poddůstojníkovi římského vojska. Nemusel v ní nosit jen svoji hotovost, ale teoreticky i „služební hotovost“, tedy mince, jimiž by za svůj oddíl hradil nejrůznější výdaje při přesunu této jednotky. Zřejmě se nosila na levé paži, aby byla pravá ruka volná pro boj. Mince v peněžence uzavírala samotná paže, na níž byla navlečena.
Objev se podařil spolupracovníkovi archeologů
Římská peněženka byla objevena při systematickém průzkumu vrchu Hradisko s využitím detektoru kovů. Archeologům s ním pomáhal civilní spolupracovník Roman Šteffel, v civilním životě právník, který miluje historii. Považuje za čest, že může být občanským spolupracovníkem Archeologického ústavu Akademie věd a podílet se na odhalování tajemství minulosti.
Torzo římské peněženky nalezené na vrchu Hradisko. Na snímku je položené na zrcadle.
„Každý nález, na kterém se podílíte, může přinést nový pohled na historii a rozšířit naše poznání o životě dávných civilizací. Spolupráce s odborníky a účast na skutečných výzkumech je nejen vzrušující, ale i nesmírně poučná,“ řekl Novinkám Šteffel.
Komoróczy zdůraznil, že nález peněženky je jasným důkazem toho, že spolupráce vědců s detektoráři může skvěle fungovat.
Období římského osídlení současné Moravy připomínají pravidelně milovníci historie v Pasohlávkách.
Netradiční nález se podařil v letos v lednu, archeologové jej zveřejnili až nyní. V pátek bude peněženka představena v Pasohlávkách v expozici Brána do Římské říše, která se věnuje římskému osídlení někdejší Moravy.
Součástí bude i přednáška s názvem Peníze nesmrdí. Jde o překlad slavného výroku „Pecunia non olet“, který je připisován římskému císaři Vespasianovi (vládl v letech 69 až 79 našeho letopočtu). Obhajoval jím uvalení daně na veřejné záchodky.
