Hlavní obsah

Nadaní středoškoláci získali cenu České hlavičky za vědeckou práci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Brno

Nadaní středoškoláci obdrželi v úterý v Brně cenu České hlavičky za výzkum a projekty, v nichž se věnují zdraví či technologiím. Pracovali například na vývoji překladače ze znakové řeči, invalidním vozíku na elektrický pohon nebo na výzkumu v léčbě leukémie, řekla při představení laureátů mluvčí Jihomoravského kraje Alena Knotková.

Foto: Václav Šálek, ČTK

Vyhlášení vítězů 16. ročníku soutěže České hlavičky 2022 pro nadané studenty středních škol. Na snímku zleva Petr Jeřábek, Darja Klementová, Alžběta Bařinová a Jiří Mošner.

Článek

Ocenění v oblasti Život a zdraví člověka si odnesla Darja Klementová z Gymnázia P. Křížkovského v Brně, která se zabývá výzkumem v léčbě leukémie.

„Věnuji se jednomu subtypu akutní myeloidní leukémie, která je nejčastější a také velice agresivní formou akutní leukémie u dospělých,“ popsala Klementová.

Tým českých vědců přišel s kombinací léků na leukemii

Věda a školy

Za výrobu přídavného elektrického pohonu k invalidnímu vozíku získal ocenění Jiří Mošner z VOŠ a SPŠ Žďár nad Sázavou, který na projektu pracoval se spolužáky.

„Pohon jsme vytvářeli pro jednoho z bývalých studentů naší školy, který se v době studia zranil a skončil na vozíku. Tímto způsobem jsme mu chtěli pomoct s dopravou do školy. Výroba pohonu byl zároveň náš maturitní projekt,“ sdělil Mošner.

Hotový vozík váží méně než 15 kilogramů, pohon je plně funkční a odnímatelný.

Máte doma nadané dítě? Ne vždy musí mít dobré známky

Děti

Ocenění získal také projekt věnující se základním algoritmům neuronových sítí, což je podobor umělé inteligence, který je inspirován neurovědami. Neuronové sítě se využívají např. k rozpoznávání tváří, překladu jazyka či v lékařství.

„V podstatě nikdo pořádně neví, jak uvnitř neuronové sítě fungují, když dochází k procesu učení. Jejich využití do budoucna se podle mého názoru dotýká všech oblastí vědy,“ uvedl autor projektu Petr Jeřábek z Gymnázia Jana Nerudy v Praze.

„V dnešní době čím dál více roste celkový objem dat, což je klíčová komponenta k fungování neuronových sítí. Třeba v částicové fyzice je tak velké a spletité množství dat, že se v nich lidský mozek jednoduše nemůže vyznat,“ dodal Jeřábek.

Překladač znakového jazyka

Porotci dále ocenili projekt s názvem SPOTER Matyáše Boháčka z Gymnázia Jana Keplera v Praze. Ten při studiu znakové řeči zjistil, že neexistuje žádný překladač, který by mu při učení pomohl. Rozhodl se tedy vytvořit vlastní.

Překladač podle jeho slov nemá pomoci jen lidem studujícím jazyk, ale také více než 70 milionům neslyšících, kteří v současnosti nemají nástroj pro intuitivní interakci s technologiemi.

Naďa Hynková Dingová: Český znakový jazyk je krásný

Styl

Zdrojové kódy programu jsou tzv. open source, tedy volně k dispozici, a výzkumná komunita je může dále rozvíjet.

Alžběta Bařinová z hodonínského gymnázia pak získala ocenění v kategorii Člověk a společnost. V projektu se zabývala historií a současnou podobou podlužáckého kroje. Podluží je národopisná oblast na nejjižnějším cípu Moravy.

Řízená sebevražda buněk

Výzkumem apoptózy se ve svém vítězném projektu zabývala Martina Sokolová z Gymnázia Jana Nerudy v Praze. Apoptóza se dá vysvětlit jako řízená sebevražda buněk a odehrává se často ve prospěch organismu. Pokud buňka vzdoruje, může přerůst ve zhoubný nádor.

Sokolová ve výzkumu studovala příčiny toho, proč nádorové buňky přežívají, i když jsou vystaveny chemoterapii.

Čeští vědci přišli s metodou, která může odhalit Parkinsonovu chorobu z obličejové mimiky

Věda a školy

Projekt České hlavičky se zaměřuje na podporu nadaných studentů v technických a přírodovědných oborech.

Zlatý oříšek opět hledá mimořádné dětské talenty

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám