Hlavní obsah

Na Žďársku prověří největší mikroelektrárnu na biomasu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V obci Herálec v srdci CHKO Žďárské vrchy v nadcházejících dnech odstartuje test největší kogenerační jednotky na biomasu v Česku. Pokud se záměr osvědčí, pomůže nejen zdejší škole k levnější a spolehlivé energii, ale zároveň by mohl vyřešit otazník nad využitím sena z podmáčených luk v okolí.

Foto: Jana Pechová, Novinky

Vědecký pracovník Zbyněk Zelený při instalaci zařízení. V dlani má vstupní surovinu.

Článek

Plně automatický kotel na biomasu, který zároveň vyrábí elektřinu, projekt Univerzitního centra energetiky efektivních budov při pražském ČVUT, dorazil ve čtvrtek na místo.

„Žádná jiná kogenerační jednotka na biomasu této velikosti v Česku v běžném provozu není,“ upozornil vědeckovýzkumný pracovník Zbyněk Zelený na 120 kW výstup v teple.

„Školu vytápí kotle na plyn, toto zařízení se bude chovat jako jeden z nich, ale ten první na řadě. Spotřeba zemního plynu se tak velmi výrazně sníží, předpokládáme, že by mohl přijít na řadu jen v opravdu velkých mrazech,“ doplnil.

Se zdražením zemního plynu vzrostl zájem o propan, biomasu a bioplyn

Jak na to

Zařízení WAVE, technologie vyvinutá primárně na dřevní štěpku, v rámci tříletého testu v Herálci odzkouší speciální agropelety. „Prvotní testy paliva jsme dělali u nás. Víme, že to spálíme,“ poznamenal vědec.

Zmíněná vstupní surovina pochází z blízkého okolí. Jde o pelety, respektive granule, slisované ze sena ze zdejších podmáčených luk. Jeho neefektivní využití dlouhodobě trápí Sdružení Krajina, které se o údržbu těchto výměr stará. Velké množství hmoty s nízkou krmnou hodnotou nezřídka tlí na hromadách.

„Pokud bude vše fungovat, tak jak předpokládáme, bude to elegantní koncovka,“ doufá ředitel sdružení Tomáš Blažek.

„Zdroje leží kolem nás všude, jde jen o to, používat selský rozum,“ fandí věci jednatel žďárské peletkárny, která výrobu granulí zajistila, Vladimír Hájek. Firma se zpracování zbytků ze zemědělské produkce včetně vývoje příslušných linek věnuje už patnáct let.

EU bojuje proti „greenwashingu“. Prodejci budou muset prokazovat dopady na životní prostředí

Věda a školy

„Na rozdíl od pelet z dřevní hmoty tady nic nedrtíte a nesušíte, jen lisujete, takže energetická náročnost procesu je úplně jinde. Navíc jde o typický přebytek ze zemědělské výroby, tedy materiál v okolí každoročně produkovaný. Pokud to spálíte, na konci je čistý popel,“ vyjmenoval Hájek výhody zpracované suroviny.

Ta se poté vedle teplárenství uplatňuje i jako krmivo, stelivo či hnojivo.

„Přijďte po zimě“

Starosta obce Zdeněk Gregor (nez.) zatím nechce předbíhat, kontejnerové zařízení teprve čeká kolaudace a spuštění do provozu. Jak uvádí, oběhové hospodářství je sice sympatická idea, podstatnější než diskuse o očekáváních ale budou praktické zkušenosti.

„Přijďte po zimě,“ doporučuje stejně jako vědci počkat si aspoň na první výstupy.

Kambodža může nově topit mangovými peckami. Díky české vědě

Věda a školy

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám