Článek
Kambodža je jedním z největších světových producentů manga. Ročně z ní míří do světa asi čtyři miliony tun tohoto exotického ovoce. Mango je vyváženo stále více i nasušené, díky čemuž se prodlužuje trvanlivost pro jeho konzumaci.
„Obrovský problém je ale s hromadami pecek, které se vrší za sušárnami,“ řekl Novinkám vedoucí projektu Petr Němec.
Brikety s vysokou výhřevností
Výzkum začal v Česku. Odborníci z brněnské lesnické a dřevařské fakulty nejprve vyrobili ve spolupráci s kolegy z laboratoře biopaliv Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze palivové brikety, které detailně analyzovali.
Rackové, kachny a rybáci letos společně hnízdili na umělých plovoucích ostrovech
Ukázalo se, že mají velmi dobré vlastnosti, jako je mechanická odolnost, vysoká výhřevnost, nízké emise oxidů dusíku a uhlíku a nízký obsah popele. Brikety mohou jít do kamen i do kotlů.
Mangové brikety připravené k topení v kotlích i kamnech
V Kambodži se vědci spojili s firmou Kirirom Food Production, která vyrábí sušené mango. V hlavní sezoně zpracuje 200 tun manga denně, z nichž putuje na smetiště asi 60 tun pecek. Pecky hnijí a znečišťují podzemní vodu, případně jsou pomalu nedokonale spalovány, což silně znečišťuje okolní ovzduší.
Firma využívala k vytápění sušíren dříví z okolních lesů.
Ubude skládek u sušáren manga
„Podle našich výpočtů může podnik ze svých pecek denně vyrobit zhruba 12 tun kvalitního paliva, čímž nahradí více než čtyřicet procent své spotřeby dřeva. Jádra oddělená od pecky lze navíc zpeněžit jako zdroj mangového másla využitelného v potravinářství i kosmetice. Výlisky z jader po oddělení oleje poslouží jako složka do krmných směsí pro dobytek,“ popsal Němec.
Čápi ve Španělsku se kvůli klimatickým změnám živí odpadky
Projekt neskončil u teorie. Odborníci z Česka pomohli v Kambodži s výběrem mechanizace pro zpracování pecek. Během procesu z nich vypadne jádro a zbude dřevitá hmota, která se pak za tepla slisuje na brikety.
Partnerská firma projektu, brněnská společnost Holistic Solutions představila kambodžským firmám briketovací stroje české i zahraniční výroby.
Němec pokládá za nejdůležitější, že majitelé sušáren si uvědomují nejen úspory, ale i nutnost ochrany přírody.
Projekt byl financován z programu Partnerství pro cíle udržitelného rozvoje mezi Českou republikou a Rozvojovým programem OSN.
Odborníci z Mendelovy univerzity se snaží v Mongolsku zastavit písečnou dunu
Vědci z Brna učí děti v Mongolsku, jak mít rád les
Může se vám hodit na Firmy.cz: Mendelova univerzita v Brně