Článek
Nejstarší pohřební areál je podle Vránové ze závěru pozdní doby kamenné, tedy z období zhruba 2500 let před naším letopočtem.
„Máme tu devět kostrových hrobů a dva velké komorové. Podle stop jde o komory dřevěné, v nichž byli pohřbeni dva muži nějakého význačného postavení. Měli u sebe kamenné nástroje, sekerky a keramické nádoby, zdobené otiskem šňůry,“ uvedla archeoložka.
V hrobech archeologové nalezli třeba kamenné nástroje, sekerky, keramické nádoby a bronzové náramky.
Po zhruba dvou tisících letech přišli na místo Keltové. „A právě z tohoto období je tu sedm jejich žárových hrobů. V těch byly kromě pohřbených i bronzové opasky, náramky a velké železné spony ke spínání oděvů. Zbývající hroby, co jsme tu našli, pochází z Velké Moravy, tedy z devátého století,“ konstatovala.
D1 u Brna ukrývá pohřebiště raných Keltů, zjistili archeologové
Zkoumání koster
Kostry pohřbených již na nalezišti nejsou. „Speciální archeolog je odborně vyzvedl a teď je u nás zkoumá. Pokusí se určit stáří, pohlaví, ale třeba také, jaké měli nemoci,“ vysvětlila Vránová.
V dané lokalitě odborníci pracovali tři týdny a v příštím týdnu tam činnost ukončí.
Česko má první keltské pivo. Vzniklo díky vědecké analýze
Pokračovat pak budou v dalších třech lokalitách, které se na staveništi nacházejí asi o jeden kilometr dál, a to ještě asi dva měsíce. „Tam jsme objevili mimo jiné doklad sídliště z doby bronzové, kde jsme zachytili velké zásobní jámy, které v pravěku sloužily ke skladování potravin a obilí,“ dodala Vránová.
Na staveništi archeologové objevili například hroby z pozdní doby kamenné.
Pyrotechnici kvůli možné nevybuchlé munici
Na staveništi pracovali i pyrotechnici, protože na jeho místě probíhaly osvobozenecké boje – ještě 8. května 1945.
„Na nevybuchlou munici jsme však nenarazili. Nalezli jsme ale shluky dělostřeleckých střepin po výbuších granátů a masívní střepiny z leteckých bomb. Pro archeology i stavebníky je to tady zcela bezpečné,“ podotkl vedoucí pyrotechnik Jiří Chládek.
Věstonická venuše se po devíti letech vrátila do Prahy. Po cestě z Brna ji doprovázely ozbrojené jednotky
Dlouho očekávaný, 3166 metrů dlouhý úsek dálnice D35 se čtyřmi mosty odstraní problematický dopravní uzel na okraji Olomouce, kde se tato komunikace potkává s tahem od Ostravy a s napojením dál na Brno.
„Práce, které zahájíme příští rok na jaře, přijdou na něco přes jednu miliardu korun. Se zprovozněním počítáme v roce 2026,“ informoval mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Jan Rýdl.
Archeologické práce na staveništi
Moravský meč se opět zaleskne v původní kráse
