Na smrt nemocnou holčičku z Plzeňska zachránil po válce až lék od Američanů

Příběh se v rodině Vlasty Bělové, rozené Hájkové, stále vypráví. „Vždycky si ukazujeme staré fotografie. A také čteme z dobových novin. Ty psaly, že jde o první případ v naší republice, kdy malé dítě vyléčil zázračný americký lék,“ připomněl manžel Jiří Běl.

Dodnes nepřestávají být za záchranu vděční. „Čeští doktoři už si totiž nevěděli rady. Šli prosit o pomoc americké vojáky ze 109. evakuační nemocnice, kteří byli v plzeňském Borském parku,“ vysvětlil.

Psal se červen roku 1945. Holčička měla meningitidu, což v té době znamenalo smrtelné onemocnění. Zdravotní stav se rychle zhoršoval, malá pacientka skončila v plzeňské městské nemocnici. Téměř čtyřicetistupňové horečky neustupovaly a medikamenty neúčinkovaly. „Děvčátko skoro neustále spalo, bylo podrážděné, rodiče nepoznávalo a nemělo chuť k jídlu,“ líčil tehdy deník Nový den.

Vedoucí lékař dětského oddělení Vilém Mathesius se však dozvěděl, že Američané mají penicilin, a tak se za nimi vydal. Oslovil velitele českého původu Johna Prazaka. Ten údajně prohlásil, že ač mají sami léku málo, je jejich povinností přispět k záchraně dítěte. Daroval proto Mathesiovi dvě lahvičky.

Injekce dostávala dívenka každé tři hodiny. A výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Už druhý den teplota klesla z 39,2 stupně na 36,6. Postupně se nálada u malé pacientky lepšila, přestala plakat, začala mít chuť k jídlu a poznala své rodiče. „Názor všech lékařů v plzeňské nemocnici je, že nebýt Američanů a jejich laskavosti, dítě by bylo dnes již mrtvé,“ popsal v červenci 1945 Nový den.

Originál článku mají Bělovi doma pečlivě schovaný. „Stránka už je pořádně zažloutlá, ale i tak je pro nás cenná. Jde přece jenom o kus rodinné historie,“ podotkl Běl. Doplnil, že až po sametové revoluci se jim podařilo kontaktovat syna Viléma Mathesia a poděkovat za otcovu odvahu i duchapřítomnou reakci.

Zanedlouho se budou k události opět vracet. „Oslavíme to společně s manželčinými narozeninami. Vycházejí na stejné období,“ sdělil.

Jelikož jeho žena před časem prodělala mozkovou mrtvici a obtížně komunikuje, o příběhu hovoří on. „Nechci, aby se na něj zapomnělo,“ zdůraznil Běl. Proto se také podílel na vydání knížky o osvobození Přeštic, již vytvořili historici Karel Foud a Ivan Rollinger.

Se zájmem sledoval rovněž výzkum archeologů ze Západočeské univerzity v Plzni, kteří odhalili právě pozůstatky tábora americké polní nemocnice. Odborníci určili, kde přesně se v Borském parku zdravotnické zařízení nacházelo. A také v lokalitě našli desítky zajímavých artefaktů.

Za nejcennější označil vedoucí výzkumu a šéf plzeňské katedry archeologie Pavel Vařeka odznak, který nosily americké zdravotní sestry. Na příští rok vznikne tematická výstava a virtuální rekonstrukce tábora.