Evropský unikát. Archeologové odkryli v Plzni pozůstatky americké polní nemocnice

Zázemí 109. evakuační nemocnice americké armády vzniklo krátce po květnovém osvobození města a sloužilo do konce září především civilistům. „Chodili sem lidé z Plzně a okolí. V novinách jsme našli článek o roční holčičce, která umírala na zápal mozkových blan. Tehdy na něj nebyly léky. Ale Američané ji zachránili díky penicilinovým injekcím,“ uvedl vedoucí výzkumu a šéf plzeňské katedry archeologie Pavel Vařeka.

Doplnil, že nešlo o ojedinělý případ. Zařízení se špičkovým vybavením vedl plukovník George Prazak českého původu. „Mělo čtyři sta lůžek a třistačlenný personál. Z toho zhruba čtyřicet bylo lékařů a stejně sester,“ vypočítal.

Protože nebylo jasné, kde přesně se nemocnice v Borském parku nacházela, archeologové ji nejdříve museli lokalizovat. Sáhli po historických leteckých snímcích z roku 1946, jež pořídila československá armáda. „Na nich jsou ještě vidět vydupané plochy v trávě,“ poznamenal Vařeka.

Ukázalo se, že samotné zdravotnické zařízení dnes překrývají tenisové kurty. Nicméně pod úrovní současného terénu se zachovaly pozůstatky tábora pro personál. Geofyzikální průzkum Archeologického ústavu Akademie věd ČR pak určil celý jeho půdorys. „Díky tomu víme, že tady bylo pět řad stanů,“ řekl Vařeka.

Položené sondy následně odhalily jejich přesné umístění, dále odvodňovací rýhy i jímky na odpad. „Nacházíme ztracené předměty, nejčastěji součást uniforem, stanů. Máme velké množství výložek,“ vyjmenoval.

Za nejcennější artefakt považuje odznak, který nosily americké zdravotní sestry. „Našli jsme také třeba přívěsek s nápisem Paříž. Někdo si ho zřejmě přivezl jako suvenýr z Francie. Ilustruje nám cestu evakuační nemocnice Evropou společně s třetí armádou generála Pattona,“ vysvětlil Vařeka.

Archeologické práce odstartovaly 1. května a potrvají do jedenáctého. Tým tvoří pětadvacet plzeňských studentů, podílejí se také vysokoškoláci z Amsterdamu. „Jde skutečně o první výzkum vojenského amerického tábora spojeného s polní nemocnicí. Nic takového se v Evropě zatím nedělalo,“ potvrdil.

Veškeré artefakty půjdou do plzeňského Západočeského muzea. Podle ředitele Jiřího Orny jde o úžasný a cenný materiál.

„Jsou to autentické předměty, které přímo souvisejí s Plzní,“ zdůraznil. Připomněl, že ve svých sbírkách mají fotografie od Vojtěcha Houdy, jenž dokumentoval dobové události. A zachytil také polní nemocnici. „I tyto snímky pomohly při výzkumu,“ dodal Orna.

Na příští Slavnosti svobody plánuje muzeum připravit tematickou výstavu.

Archeologové zase spojí síly se strojaři a vytvoří virtuální rekonstrukci tábora. „Pro návštěvníky bude přístupná pomocí QR kódu,“ uzavřel Vařeka.