Článek
„Myslím si, že to už v tuto chvíli nedává smysl. Nemáme k tomu (souhlasné) stanovisko Evropské komise a uzavřeli jsme memorandum se společností BB Pharma, které nám zajistilo významné množství penicilinu, aniž bychom museli blistrovačku (linku na vkládání tablet do platíček, pozn. red.) nebo tabletovačku vystavět,“ řekl Novinkám náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
S výrobou penicilinu se Česko rozloučilo koncem 50. let. Pod tlakem rozezlených pacientů, kteří nemohli kvůli nebývale vysoké nemocnosti sehnat nenahraditelná antibiotika, slíbil ministr v roce 2023 vzkříšení průmyslu.
Dodávky se později podařilo zajistit jinak, nyní si udržuje stát rezervy. Jen u penicilinových antibiotik na 138 tisíc balení, což je asi třetina roční spotřeby.
Ačkoliv ještě loni na podzim ministr mluvil o přípravách na vybudování linky na zafóliování hotových tablet, nebude ani to.
„Nepodařilo se nám přesvědčit Evropskou komisi, aby nám povolila větší dotaci pro výrobce penicilinu. Chtěl jsem, aby se vyráběl u nás, všechno bylo připraveno. Problém byl, že by státní podpora musela být vyšší,“ řekl začátkem května v rozhovoru pro MF Dnes Válek a dodal: „Ani blistrování není možné ze stejného důvodu.“
Od začátku přitom bylo jasné, že se do takového projektu firmy na vlastní náklady nepoženou. Zástupci farmaceutického průmyslu upozorňovali, že sice jde o klíčové léky, ale nikoli o lukrativní byznys. Značná část výroby těchto antibiotik - přesněji jejich účinných látek - se proto soustředí do Asie, odkud se k lisování tablet a balení vyvážejí do jiných zemí.
Přitáhnout zájemce chtělo Česko státní dotací. Ta ale může být maximálně 30 procent nákladů. Společnost BB Pharma, působící na Slovensku, s níž o přesunutí části výrobního řetězce do Česka ministerští úředníci jednali, žádala větší dotaci. Válkův úřad kvůli tomu psal do Bruselu, kde žádal o výjimku. Neuspěl.
„Investovat do výrobní linky bez podpory, ať již dotaci nazveme jakkoliv, pouze pro potřeby České republiky nemá ekonomické opodstatnění. Je to otázka na stát, kolik je ochoten investovat do bezpečnosti dodávek penicilinu,“ sdělil na dotaz Novinek ředitel BB Pharma Jiří Volf.
Trump probudil Evropu
„Výroba účinných látek a hotového léku má smysl v rámci trhu EU, ale nedělám si iluze o schopnosti států se na něčem podobném domluvit. Deklarací jsme slyšeli plno, realita je bohužel odlišná, a to nemluvím o penicilinu, ale farmaceutickém trhu všeobecně,“ dodal Volf.
Situace se nicméně v posledních měsících mění, hlavně vlivem nevyzpytatelné celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Na úrovní členských zemí EU se začalo zostra vyjednávat o přenastavení pravidel pro výrobu léků na evropském kontinentu, zvýšení soběstačnosti, ale i o možnosti subvencí a podpory. U zakázek by mohlo být například zohledněno to, že se část výroby bude soustředit v Evropě, dojít by mohlo k rychlejšímu zpracování u strategických projektů.
Česko stojí v čele těchto jednání. Spolu s dalšími 15 státy prosazuje, aby EU nabízela firmám investiční pobídky s podmínkou, například, že se lék dostane k evropským pacientům dřív. Část zemí je ale proti, například Německo, kde sídlí řada významných výrobců.
