Na Islandu opět vybuchla sopka Fagradalsfjall, mezinárodní letiště to neohrožuje

„Sopečná erupce má prozatím podobu poměrně klidného výlevu lávy. Nedochází tak k trhání magmatu na drobné úlomky, a tedy ke vzniku několik kilometrů vysokého mračna tvořeného prachem a popelem, které by se vznášelo nad místem erupce,“ řekl ve čtvrtek Novinkám geolog Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Islandský meteorologický úřad nicméně vyzval lidi, aby nechodili do blízkosti sopky, která leží asi 30 kilometrů od Reykjavíku.

V oblasti totiž podle Brože hrozí řícení skalních bloků z důvodu neustálých otřesů i zasažení sopečnými plyny, které z místa erupce unikají a jejichž případná vysoká koncentrace může být pro člověka nebezpečná.

Loni v březnu se k sopce, jejíž erupce tehdy rozzářila noční oblohu jasně červenou barvou, vydaly tisíce zvědavců.

Agentura AFP tehdy napsala, že nejodvážnější z nich si nad žhavou lávou opékali párky. Tento vulkán je na rozdíl od mnoha dalších islandských sopek poměrně dobře přístupný, lze se k němu dostat po asi 90minutovém pochodu od nejbližší silnice.

Na středečních záběrech ze sociálních sítí je vidět, jak ze sopky vytéká láva na lávové pole, které se tam vytvořilo při loňské erupci. Ta byla prvním výbuchem sopky na poloostrově Reykjanes za 800 let.

„Oproti loňské erupci se podle prvních odhadů zdá, že množství magmatu vytékajícího na povrch je přibližně pětkrát až 10krát větší. Láva se tak poměrně rychle šíří do okolí. Naštěstí se ale zase rozlévá uprostřed islandské divočiny, tedy v oblasti, kde nejsou přímo ohroženy lidské životy. Nehrozí tak výraznější škody na majetku,“ doplnil Brož.

Vědci středeční výbuch očekávali, a to vzhledem k sérii zemětřesení, která začala minulý týden v pátek. Hloubka zemětřesení se s časem totiž postupně snižovala. Zatímco první otřesy se odehrávaly v hloubce pět až sedm kilometrů, v neděli se země třásla už jen jeden kilometr pod povrchem.

Vulkanolog Magnus Tumi Gudmundsson potvrdil agentuře AP, že erupce se zdá být malá.

Výbuchy sopek na Islandu každopádně nejsou neobvyklé.

„Je to tím, že se ostrov nachází na litosférickém rozhraní dvou desek, které se od sebe pomalu vzdalují. To umožňuje velkému množství magmatu se dlouhodobě dostávat na povrch,“ vysvětlil dále Brož.

Z pohledu Evropy nejhorší z posledních let byla erupce sopky Eyjafjallajökull, ke které došlo na jaře 2010 a která vyvrhla do atmosféry sopečný popel do výše několika kilometrů, což vedlo k ochromení letecké dopravy v Evropě.