Článek
Kvůli viru se museli Markéta Klíčová a Jakub Erben vrátit do Česka. Zatímco prestižní bostonský Wyssův institut při Harvardské univerzitě, kde stihli dva měsíce působit, je stále zavřený, mladí doktorandi už na své domovské technické univerzitě v Liberci znovu pracují na své disertační práci a věnují se dalším libereckým studentům.
„Za dva měsíce jsme i tak v Bostonu stihli velký objem práce. Do laboratoří jsme chodili občas i o víkendu. Nebylo to jen rozkoukávání,“ říká šestadvacetiletá rodačka z České Lípy Markéta Klíčová.
Na Wyssově institutu byli začleněni do týmu největších mozků v oblasti tkáňového inženýrství. Jeho prvním úkolem bylo vyvinout a integrovat nanovlákennou membránu do speciálních čipů, kde budou moci v malém měřítku a ve dvou vrstvách růst a fungovat buňky tak, aby celý čip napodoboval činnost ledvin, včetně filtrace nečistot z krve.
Čeští machři z laboratoře
„Šlo tedy o to v čipu napodobit ledvinovou strukturu a později vše přenést do většího prostředí, více podobného reálné ledvině,“ vysvětlil Jakub Erben.
Liberecké studenty si do týmu vybral šéf výzkumu Wyssova institutu a celebrita mezi vědci v oblasti tkáňového inženýrství, profesor Donald E. Ingber. „Pozval si nás, protože máme zkušenosti v oblasti samovolně rozložitelných nanovlákenných materiálů. Jde o materiál, který vám implantuji do těla a vaše enzymy ho rozloží. Já už pak nemusím provádět další operaci, abych ho vyjmula ven,“ popisuje Markéta Klíčová.
O předpokladech a dosavadních úspěších Markéty a Jakuba není sporu. Třeba Jakub se už vloni proslavil, když získal prestižní mezinárodní cenu Théophila Legranda pro mladé vědecké talenty v oblasti textilu. Ocenění si vysloužil za vývoj umělého brzlíku z nanovlákenného materiálu, tedy za něco, co se výzkumu na Harvardu velmi podobá. Markéta zase slavila mezinárodní úspěchy s nanonáplastí, usnadňující hojení po operacích tlustého střeva.
Umělá inteligence vyčte povahu ze selfie
„Byli jsme i dopředu domluvení, že do Bostonu naše liberecká samorozložitelná nanovlákna přivezeme. Máme totiž velkou výhodu, že v Liberci máme zařízení Nanospider (přístroj vyvinutý v Liberci, který jako první na světě umožnil průmyslovou výrobu textilií z nanovláken). V laboratořích jinak nejsou takové průmyslové přístroje běžné. Takže v Bostonu byli z našich materiálů nadšení,“ dodává Markéta Klíčová.
Z USA stihli odletět oba mladí lidé v poslední možnou chvíli, než se lety přes oceán i v Evropě úplně zastavily. Kdy se na Harvard vrátí, netuší. „Chtěli bychom co nejdříve, abychom neztratili kontinuity naší práce, ale nejreálněji se zatím jeví jaro příštího roku,“ uzavírá třiatřicetiletý Jakub.