Článek
Onou kometou by mohlo být vesmírné těleso s odborným označením C/2026 A1. To se nyní coby součást uskupení vlasatic známých jako Kreutzova skupina slunečních komet blíží ke Slunci, kolem kterého proletí 4. dubna. A pokud ve slunečním žáru neshoří, extrémně se rozjasní a mohlo by být teoreticky viditelné i za bílého dne.
Předpovídat chování komet je ale vždy dost ošemetné. „Pokud se kometa rozpadne, mohl by být vidět její ocas,“ uvedl astronom Miloš Tichý z hvězdárny na Kleti v jižních Čechách.
„Kreutzovu skupinu slunečních komet zřejmě tvoří fragmenty původně obřího kometárního jádra, jež se před několika tisíci lety rozpadlo při průletu kolem Slunce. Mohlo mít v průměru až několik desítek kilometrů,“ vysvětlil ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.
Komety Kreutzovy skupiny se pohybují po velmi protáhlých drahách, které je zanášejí do těsné blízkosti slunečního povrchu. Většina z nich dosahuje velikosti nejvýše několika desítek metrů a v extrémních podmínkách sluneční koróny se rychle vypařují. Nicméně občas tyto objekty předvedou neuvěřitelné divadlo. Příkladem jsou Velké komety z let 1106, 1843 nebo 1965.
„Bude to samozřejmě o štěstí, nicméně když nám bude přát, může jít o moc pěknou podívanou,“ dodal Dušek. Podle predikcí astronomů sice bude na severní polokouli vidět hůře než na jižní, ale i to se ještě může změnit.
Obraz nazvaný Velká kometa 1680 nad Rotterdamem. Její odborné označení je C/1680 a byla prvním objektem svého druhu pozorovaným prostřednictvím teleskopu. Vyznačovala se extrémní zářivostí.
