Článek
Raketa Dlouhý pochod 2F, která loď vynesla na oběžnou dráhu, odstartovala z vesmírného střediska v Ťiou-čchüanu na okraji pouště Gobi na severozápadě Číny ve čtvrtek krátce před 15:00 SELČ.
K dokovacímu uzlu základního modulu čínské kosmické stanice se plavidlo připojilo týž den po půl desáté večer našeho času.
Hezké záběry na včerejší start nosné rakety CZ-2F ve verzi G. pic.twitter.com/S2o1rMvplr
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) April 26, 2024
Jak uvedla agentura Reuters, Čínská agentura pro pilotované vesmírné lety ve středu na tiskové konferenci představila posádku, které velí 43letý vojenský pilot a kosmonaut Jie Kuang-fu, který již jednou na vesmírné stanici pobýval. Jeho kolegům Li Cchungovi a Li Kuang-suovi je 34, resp. 36 let.
Trojice čínských kosmonautů po pěti měsících ve vesmíru přistála na Zemi
„Nová posádka, která stráví ve vesmíru zhruba šest měsíců, bude mimo jiné provádět vědecké pokusy, nainstaluje na stanici ochranu proti vesmírnému smetí a bude se věnovat popularizaci vědy,“ sdělil zástupce ředitele Čínské agentury pro pilotované vesmírné lety Lin Si-čchiang.
Akvárium na orbitě
Posádka s sebou vzala podle agentury Reuters i čínských médií rovněž čtyři exempláře ryby jménem dánio pruhované, a to kvůli chystanému experimentu s akvakulturou.
„Jedním z našich úkolů tentokrát je chovat ryby na oběžné dráze,“ konstatoval velitel mise Jie.
- Dánio pruhované je sladkovodní kaprovitá ryba pocházející z jižní Asie. Jedná se o drobnou rybku oblíbenou mezi akvaristy. Zároveň se používá jako modelový organismus v genetice a molekulární biologii.
Kromě zkoumání fungování ekosystému s dániem a mořskou řasou bude Číňany zajímat i evoluční adaptace rostlin na gravitaci, pracovat mají též na studii kmenových buněk v kosmickém prostoru.
Čína rozšíří svou vesmírnou stanici, chce přizvat i jiné země
Podle Lina pracuje Čína také na tom, aby mohla nabídnout přístup ke své vesmírné stanici zahraničním astronautům a vesmírným turistům.
Čtvrteční start nosné rakety Dlouhý pochod 2F s pilotovanou kosmickou lodí Šen-čou 18
Čína začala stavět vlastní vesmírnou stanici poté, co nebyla přijata do projektu Mezinárodní vesmírné stanice, především kvůli nesouhlasu Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo čínské komunistické strany. Letos na stanici Tchien-kung mají dorazit dvě zásobovací mise a dvě mise s posádkou.
Čína v roce 2003 vyslala do vesmíru vlastními silami svého prvního astronauta. Stala se tak po Sovětském svazu a USA třetí zemí, které se to podařilo.
Kromě budování vlastní vesmírné stanice se Čína soustřeďuje i na průzkum Měsíce a Marsu. Jako první zemi se jí podařilo přistát se svým vozítkem na odvrácené straně Měsíce, své robotické vozítko dopravila také na povrch rudé planety. Do roku 2030 chce Čína vyslat na Měsíc člověka.
Čína vyslala družici k odvrácené straně Měsíce
Prvním neamerickým občanem na Měsíci bude Japonec, oznámil Biden
