Most z kůrovcového dřeva a betonu? Ostravští odborníci věří, že je to možné

Tým pod vedením autora myšlenky Romana Fojtíka už jeden dřevobetonový most postavil, a to na konci loňského roku v Bohunicích na Prachaticku. Jeho základní nosnost je 40 tun a byl postaven za necelý měsíc. Desetimetrový most vyšel na 4,5 milionu korun.

Už tehdy Fojtík vyzdvihl přínos daného kůrovcového dřeva, resp. jeho využití pro tyto účely: jde o obnovitelný materiál, který jinak buď hnije v lesích, nebo se levně vyváží do zahraničí.

„V Bohunicích jsme použili klasický systém, jak předepisují normy, pomocí vzpřahovacích vrutů. Bohužel u této technologie jsme narazili na to, že je časově i z hlediska práce nesmírně náročná. Tudíž jsme přišli s novým systémem, který by měl vše výrazně zrychlit, zlevnit a zajistit, abychom byli schopni i v průběhu stavby měnit její tuhosti,“ popsal Fojtík.

Podle Fojtíka je výhodou nového řešení rychlá opravitelnost. „Zatímco běžné systémy fungují tak, že když se tam stane nějaké porucha, tak musíte zbourat půlku mostu, tady stačí dotáhnout šroubky a konstrukce může vesele fungovat dál,“ prozradil. Konkrétnější být nechtěl, neboť systém ještě nedostal patent.

Nápad otestovali ostravští výzkumníci v pátek 21. února v praxi. Chtěli zjistit, zda je nosnost mostní konstrukce dostačující. Postavili čtyřmetrový model z kalamitního smrkového dřeva.

„Jde o KBH profily. Dřevo má na výšku 22 centimetrů, k tomu je osm centimetrů betonu,“ nastínil Fojtík s tím, že jak na modelu, tak při reálné stavbě je konstrukce ze zhruba 70 procent ze dřeva.

Po testu byl tým spokojený. „Ukázalo se, že technologie funguje, nicméně můžeme to plně potvrdit, až vyhodnotíme výsledky. Už teď ale víme, že to uneslo mnohem více, než jsme očekávali. Zatížili jsme to maximálním tlakem zhruba 31 tun, což odpovídá zatížení, které by mohlo být na běžném mostě,“ nastínil.

Pokud i vyhodnocení zkoušky ukáže, že je systém vhodný i pro běžný život, bude mít Třebíč možná ještě letos nejdelší dřevobetonový most ve střední Evropě. Nahradit by měl kovový most přes řeku Jihlavu v lokalitě Poušov.

„Ten starý má dřevěnou mostovku, je ještě z doby, kdy nám pomáhala UNRRA (Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu, mezinárodní organizace založená v roce 1943 na základě Washingtonské dohody – pozn. red.), a není v dobrém stavu,“ poukázal místostarosta Třebíče Vladimír Malý (ČSSD).

Podle Malého, pokud dřevobetonový most postaví, bude mít město nejen unikátní stavbu, ale také výrazně ušetří. „Odhad je kolem pěti až šesti milionů korun, původní odhady na betonový mosty byly na 40 milionů, ale to proto, že by se musely udělat úpravy terénu,“ vysvětlil.

Dodal, že k silničnímu mostu o délce 22 metrů a šířce tři a půl metru bude zavěšena lávka pro chodce a cyklisty o šířce dva metry postavená stejnou technologií.