Hlavní obsah

Mladečské jeskyně známe už 200 let. Výročí připomene řada akcí

Mladeč

Dvě století od svého novodobého objevení letos oslavují Mladečské jeskyně v Mladči v CHKO Litovelské Pomoraví na Olomoucku. Celou historii krasového podzemí pod vápencovým vrchem Třesín, které vytvořil potok Hradečka, přiblíží v sobotu 2. května speciální přednášky Dvě století v hlubinách. Půjde o první z řady akcí připomínajících toto jubileum.

Foto: Miloslav Hradil, Novinky

V Dómu mrtvých je umístěna výpravná expozice o kromaňoncích.

Článek

Přednášky se uskuteční v projekčním sále v areálu jeskyní. „Speleolog Petr Zajíček zájemce provede bohatou historií jeskyní – od nejasností kolem jejich objevení přes první nálezy a rabování až po odborné i novodobé výzkumy,“ řekl vedoucí jeskyní Ondřej Vlček. Na 60minutové přednášky, které proběhnou od 10 do 14 hodin, navážou komentované prohlídky jeskyní.

„Je to první z řady akcí, které letošní mladečské výročí připomenou. Například na 11. května a 14. září jsou v jeskyni naplánovány koncerty a 29. a 30. srpna oživené kostýmované prohlídky nazvané Tváří v tvář pravěku,“ doplnil ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček.

Od Bočka k Szombathymu

Mladečské jeskyně byly objeveny v roce 1826, a to náhodou při těžbě kamene v místním kamenolomu. První objevená část dostala jméno Bočkova díra podle pověstí o rytíři Bočkovi z Kunštátu, který údajně loupil v místních lesích a za trest v jeskyni zkameněl.

Vědecká veřejnost si jeskyní všimla teprve v roce 1881, kdy tu zahájil výzkum kustod vídeňského Národního muzea Josef Szombathy. Objevy, které učinil on a jeho následovníci, pak zařadily Mladeč do jedné řady s německým údolím Neanderthal či francouzskou lokalitou Cro-Magnon.

Foto: Miloslav Hradil, Novinky

K nejobdivovanějším výtvorům přírody v Mladečských jeskyních patří stalagmit zvaný Mumie.

Vědci zjistili, že mladečský labyrint puklinových chodeb a dómů je největším a nejstarším pohřebištěm kromaňonského člověka z období středního paleolitu ve střední Evropě.

Archeolog Josef Szombathy navíc objevil v roce 1881 v jeskyních lidskou lebku. Nejprve se předpokládalo, že jde o kranium dospělého muže, pozdější studie ale odhalily, že jde o kosterní ostatky ženy, která zemřela ve věku kolem 17 let před 31 tisíci lety.

Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě. „Možnou vizuální podobu mladé kromaňonky naznačil společný projekt brazilských a českých vědců,“ připomněl mluvčí Správy jeskyní ČR Pavel Gejdoš. Známý brazilský technický designér Cicero Moraes v rámci této spolupráce vytvořil forenzní rekonstrukci podoby ženy, které veřejnost před časem dala jméno Mlada.

Foto: archiv SJČR, Novinky

Zřejmě takhle vypadala Mlada, kromaňonská dívka, jejíž lebka se našla v Mladečských jeskyních.

Historicky velmi cenné jsou ale i další zdejší nálezy - především kostry lidí paleolitu, kamenné a kostěné nástroje či ohniště. Vědci zde objevili také mnoho kostí pravěkých zvířat, například mamuta, jeskynního medvěda, lva, pratura či polární lišky. Nálezy jsou dnes uloženy v Národním muzeu ve Vídni, v olomouckém Vlastivědném muzeu a v brněnském Moravském zemském muzeu.

Kromaňonec v kostce

Jinak také kromaňonský člověk je vědecky nepřesné označení pro Homo sapiens doby svrchní starší doby kamenné (50 000 až 10 000 let př. n. l.). O kromaňoncích mluvíme zhruba od doby před 35 000 lety (nejstarší nálezy) do doby asi před 10 000 lety. Kromaňonští lidé sbírali plody a kořínky a lovili divokou zvěř. Žili v jeskyních a prostých přístřešcích. Přibližně před 10 000 lety se mentálně vyvinuli natolik, že se způsobem myšlení a výrazovými prostředky začali podobat člověku současného typu. Kromaňonec je nejstarším známým anatomicky moderním člověkem (Homo sapiens sapiens) v Evropě.

Výběr článků

Načítám