Článek
„Velmi příjemně nás překvapilo, kolik zajímavých povídek a příběhů od lidí z celé republiky přišlo,“ sdělil Novinkám ředitel Správy jeskyní ČR Milan Jan Půček. „Bylo to několik desítek textů. Nečekali jsme, že se tolik lidí do té práce pustí,“ doplnil mluvčí SJ ČR Pavel Gejdoš.
Rozsah „příběhu ztraceného v čase“ byl omezen na maximálně 1800 znaků včetně mezer a musel obsahovat všech pět klíčových slov: Mlada, jeskyně, oheň, medvěd a pravěk. Bylo také nezbytné uvést, zda autor při psaní příběhu použil umělou inteligenci, nebo jde o zcela původní dílo.
„Autoři většiny zaslaných povídek se podle svých slov umělé inteligenci buď vyhnuli, nebo ji využili jen k dohledávání faktů, což je dobrá zpráva pro tuzemskou literaturu. Pro komisi z řad správců jeskyní i specialistů na český jazyk bylo nesmírně těžké vybrat ty nejlepší příspěvky, o kterých bude dále hlasovat veřejnost,“ uvedl vedoucí Mladečských jeskyní Ondřej Vlček.
Autoři vybraných jedenácti nejpovedenějších příběhů získají kromě diplomu i volné vstupenky do Mladečských jeskyní, nebo do jiné jeskyně podle svého výběru. A fandové jeskyní, historie a literatury teď mohou až do konce roku 2025 hlasovat na webu o absolutním vítězi. Aby bylo hlasování férové, budou z něj vyloučeny hlasy zaslané vícekrát ze stejné e-mailové adresy.
Modely kromaňonců, Mladiných kolegů, mohou spatřit návštěvníci Mladečských jeskyní.
Autor vítězného příběhu získá možnost strávit prodloužený víkend blízko Mladina domova, protože se bude moci bezplatně ubytovat v historické, nedávno rekonstruované vstupní budově Mladečských jeskyní. Nejúspěšnější příběh bude také vystaven v expozici ve vstupní budově jeskyní, a to přímo u fotografie Mlady.
Mysleli, že jde o lebku muže
Lidskou lebku v Mladečských jeskyních u Litovle objevil v roce 1881 rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Nejprve se předpokládalo, že jde o lebku dospělého muže.
Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že ve skutečnosti jde o lebku ženy, která zemřela asi ve věku 17 let, a to před 31 tisíci lety, v období označovaném jako aurignacien (41–29 tisíc let př. n. l.). Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě.