Hlavní obsah

Mikroplasty v pitné vodě představují minimální zdravotní riziko, tvrdí zpráva WHO

Množství mikroskopických plastových částic vyskytujících se v pitné vodě zatím nepředstavuje pro lidi vážnější zdravotní riziko. V aktuálně zveřejněné zprávě, která shrnuje dosavadní poznatky o kohoutkové i balené vodě, to zmiňuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Foto: Profimedia.cz

Pitná voda je zatím stále pitná.

Článek

„Stěžejní uklidňující sdělení pro spotřebitele pitné vody na celém světě zní: na základě této studie se domníváme, že riziko je nízké," prohlásil Bruce Gordon z WHO.

„S údaji, které máme, jsme přesvědčeni, že riziko je nízké, ale nelze přesvědčivě říci, že v budoucnu nějaké nehrozí. Teď ale znepokojeni nejsme,“ upřesnil Gordon podle britského listu The Guardian.

Plastové částice v pitné vodě představují podle WHO menší riziko než třeba bakterie nebo viry.

Skutečnost, že i voda z vodovodu obsahuje plastová vlákna, byla potvrzena už před dvěma roky. Jiná a letos zveřejněná studie navíc odhalila, že průměrný člověk sní nejméně 50 000 částic mikroplastů ročně, stejné množství rovněž i vdechne.

Studie naznačují, že balená pitná voda obsahuje nepatrné stopy polymerů z nádoby a víčka.

The Guardian připomíná, že neexistuje univerzální definice mikroplastů, ale obecně jsou za ně považovány částice menší než půl milimetru.

WHO uvádí, že plastové částice větší než 150 mikrometrů (jedna miliontina metru) člověk v podstatě nevstřebává. Příjem o něco menších částic by měl být také omezený. Organizace se nicméně domnívá, že vstřebávání velmi malých částic mikroplastů (menších než jeden mikrometr) bude ale zřejmě výraznější, byť je k dispozici málo relevantních dat.

Studie též naznačují, že balená pitná voda obsahuje dokonce nepatrné stopy polymerů z nádoby a víčka.

Méně optimistická budoucnost

Podle odborníků je informací o obsahu mikroplastů v pitné vodě obecně stále málo. Neexistuje ani dostatek důvěryhodných výzkumů, ty jsou navíc mezi sebou obtížně porovnatelné.

Jedním dechem proto organizace dodává, že je zapotřebí ještě dalších výzkumů a studií – vyzývá tedy badatele k důkladnějším průzkumům za použití standardizovaných metod, aby bylo možné plně porozumět tomu, jak se plasty šíří do životního prostředí a jak postupují skrze naše těla.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Zpráva každopádně varuje před nebezpečím do budoucna. Pokud bude plastů ve vodě přibývat stávajícím tempem, mikroplasty by v horizontu jednoho století mohly představovat všeobecné ohrožení vodních ekosystémů, což by mělo neblahý vliv i na zdraví lidí.

„Musíme zkrátka zastavit rostoucí míru plastového znečištění na celém světě,“ zdůraznila podle agentury AFP Maria Neirová, ředitelka Oddělení veřejného zdraví WHO.

Nejlepší reakcí na problém by podle Gordona byla eliminace plastového znečištění postupným vyřazováním plastů na jedno použití, podporou recyklace a užíváním alternativ.

Vědci rovněž vyzdvihují význam čištění užitkové vody. Díky tomu z ní lze dostat až 90 procent obsažených mikroplastů. Podle WHO v současnosti však nemá správně nastavený systém čištění užitkové vody většina světové populace.

Anketa

Jakou vodu nejčastěji pijete?
Vodu z kohoutku
87 %
Balenou vodu
13 %
Celkem hlasovalo 530 čtenářů.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám