Článek
„Předložený návrh zákona sice část tohoto úkolu řeší, avšak současně s ohledem na velké množství nedostatků, které jsou podrobně rozebrány v dalších připomínkách, zakládá mnoho nových problémů a vyvolává dodatečné otázky,“ uvedl resort a zmínil i desítky dalších připomínek, které k normě ministra Klempíře má. Mnoho z nich přitom považuje za zásadní.
Ministerstvo financí své připomínky doplnilo až v úterý, tedy po čtvrtečním termínu, kdy se připomínkové řízení oficiálně uzavřelo. Podobně jako dalším státním institucím mu v návrhu chybí zhodnocení dopadů nového zákona či soulad s evropským právem.
Ministerstvo mimo jiné poukazuje na absenci zdůvodnění miliardových částek rozpočtu ČT a ČRo, s nimiž návrh operuje. Klempířův návrh vrací poskytnuté částky na úroveň roku 2024, tedy před loňské zvýšení mediálních poplatků. Pro ČT by to ve srovnání s letošním rozpočtem znamenalo pokles o miliardu, pro rozhlas o 400 milionů.
Zmiňuje také absenci termínů, do nichž by měla obě média dostat státní příspěvky. Podle ministerstva to znemožňuje řádné rozpočtové plánování.
Dále MF upozorňuje na nadbytečné formulace v návrhu nebo nejednotné používání termínů. „Doporučujeme nahradit číslo ‚254‘ číslem ‚253‘, neboť je uvedeno špatné číslo zákona,“ stojí v jedné z mnoha připomínek.
Ze tří desítek institucí, které se ke Klempířovu návrhu vyjádřily, se uplatnění připomínek zdrželo jen ministerstvo životního prostředí. Šest připomínkových míst přišlo s doporučeními a 23 úřadů předložilo zásadní výtky a návrhy změn.