Loď Crew Dragon s Američany, Ruskou a Japoncem přistála u ISS

Nosná raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon, nazvanou Endurance, odstartovala z mysu Canaveral ve středu v 18 hodin našeho času.

Poprvé po 20 letech tak z amerického kosmodromu odstartovala ruská kosmonautka, spolu s astronauty z USA a Japonska. Čtyřčlenná posádka se z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vydala do vesmíru v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině.

Členkou mise Crew-5 je kosmonautka ruské vesmírné korporace Roskosmos Anna Kikinová, dosud jediná Ruska na palubě americké vesmírné lodi od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ruského kosmonauta naposledy americká loď dopravila na oběžnou dráhu v roce 2002.

Osmatřicetiletá Kikinová odstartovala výměnou za astronauta NASA Franka Rubia, který před dvěma týdny na palubě Sojuzu vyrazil k ISS z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu.

Zajímavé prvenství si připsala velitelka cesty Nicole Anuapuová Mannová. Úspěšným dosažením oběžné dráhy se stala první Američankou domorodého původu v kosmickém prostoru. Mannová má kořeny v indiánském kmeni Vailakiů (Wailaki), není ale jen potomkem původních obyvatel amerického kontinentu – její dědeček přišel do USA z Estonska, po něm má i příjmení Aunapu.

„Jsem velmi hrdá, že můžu reprezentovat původní obyvatele Ameriky a jejich odkaz,“ řekla Anuapuová Mannová před letem. Do vesmíru si s sebou vzala i tradiční lapač snů.

Co se týká ruské invaze na Ukrajinu, nechali podle ní astronauti politiku i osobní přesvědčení stranou. „Je skvělé, jak nás společná mise vesmírné stanice okamžitě spojila,“ dodala 45letá velitelka mise.

Zbývajícími členy posádky jsou Japonec Kóiči Wakata, pro kterého jde o pátý let do vesmíru, a 49letý Američan Josh Cassada. Wakata podle agentury Kjódó tímto letem pokořil japonský rekord v letech do vesmíru. Devětapadesátiletý astronaut poprvé startoval v roce 1996, na ISS dlouhodobě pobýval už dvakrát.

Tento tým zůstane na ISS do března.

Čtyřčlenná posádka dorazila na ISS týden poté, co se změnilo její velení – stanici teď vede historicky poprvé astronautka Evropské vesmírné agentury (ESA), Italka Samantha Cristoforettiová. Pozici jí předal minulou středu kosmonaut Oleg Artěmjev z Roskosmosu, a to den předtím, než komplex on a dva jeho kolegové opustili.

Vesmírný komplex už dříve před italskou astronautkou vedli čtyři astronauti z ESA. Ona je ale první ženou z agentury a Evropy, která funkci získala.

Pozornost vzbudila mj. i tím, že s sebou na palubu vzala panenku Barbie vytvořenou podle její podoby. Ve spolupráci s výrobcem hraček, americkou společností Mattel, se navíc formou naučných videí snaží rozšířit povědomí a zájem o profesi mezi mladými dívkami a ženami.

Zájem o vědu, technologie, inženýrství a matematiku může nakonec vést až k tomu, že se člověk stane astronautem či astronautkou, podotýkají s odkazem na její aktivity agentura Reuters a list The Independent.

Tento týden zveřejněné záběry navíc ukazují, jak Cristoforettiová pracuje na palubě ISS a odpovídá na otázky mladých dívek o vesmíru v rámci Světového vesmírného týdne, který probíhá od 4. do 10. října. Příslušnou iniciativu zorganizovala charitativní organizace Inspiring Girls, která se snaží propojovat dívky s jejich ženskými vzory.

Kromě nové čtveřice a zmíněné Italky jsou na ISS aktuálně ještě američtí astronauti Bob Hines, Kjell Lindgren, Jessica Watkinsová a Frank Rubio z NASA a ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin (Roskosmos).

Zřejmě v pondělí 10. října by měla od ISS odletět loď s misí SpaceX Crew-4: Lindgren, Hines, Watkinsová a rovněž Cristoforettiová.

Současné lety na ISS z Kennedyho vesmírného střediska organizuje soukromá společnost SpaceX miliardáře Elona Muska. Loď Crew Dragon se stala v květnu roku 2020 první americkou kosmickou lodí, která vynesla lidskou posádku na ISS od ukončení programu amerického raketoplánu v roce 2011. USA se v mezidobí musely spoléhat při cestách na stanici na ruské stroje Sojuz.

ISS je od roku 1998 společným projektem americké vesmírné agentury NASA, Roskosmosu, Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonska a Kanady. Rusko kvůli sankcím, které na něj Západ včetně Spojených států uvalil v létě, oznámilo, že se po roce 2024 stáhne z ISS. Bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin dokonce vyhrožoval pádem orbitálního komplexu.

Na konci září ale nový předseda Roskosmosu Jurij Borisov uvedl, že se jeho země bude na mezinárodním projektu podílet s největší pravděpodobností do roku 2028.