Článek
Analýza vědců z univerzity Sapienza v Římě ukázala, že celková populace našich předků klesla na přibližně 1280 jedinců, a to na dobu asi 117 tisíc let. Výzkumníci se domnívají, že tomuto populačnímu poklesu předcházela extrémní klimatická událost, kvůli které se svět blížil až k vyhlazení lidstva, resp. lidských předchůdců.
| Doba kamenná – toto období pravěku se datuje cca od 3 milionů let př. n. l. do zhruba 4. tisíciletí př. n. l. |
Období tohoto populačního poklesu se shoduje právě s obdobím extrémních mrazů a dlouhodobých such v Africe a Eurasii v období čtvrtohor. V této době se naše populace začala drasticky snižovat. I tento malý počet našich předků se však dokázal rozmnožit natolik, aby nedošlo k úplnému vyhynutí.
Tým při výzkumu vyvinul novou statistickou metodu, která umožňuje odhadnout dobu a velikost dávných populací a zároveň zkoumá společnou genetiku moderního člověka s jeho předky.
Nová podoba ledového muže? Ötzi byl snědý a plešatý, předky měl v dnešním Turecku
Genetická data k celé studii pocházejí od 3154 lidí z 10 afrických populací a 40 evropských a asijských populací. Odborníci získali tyto informace ze dvou vědeckých databází lidské DNA.
Předchůdce člověka moudrého
Vědci se domnívají, že existenční pokles mohl vyvolat vznik nového druhu Homo heidelbergensis (člověka heidelberského), o kterém někteří tvrdí, že je společným předchůdcem moderních lidí a našich příbuzných neandertálců a denisovanů. Předpokládá se, že moderní Homo sapiens se objevil asi před 300 000 lety.
„Je štěstí, že jsme nevyhynuli. Z evoluční biologie ale víme, že vznik nového druhu může nastat právě v malých, izolovaných populacích,“ řekl pro The Guardian profesor Giorgio Manzi, antropolog z univerzity Sapienza v Římě a hlavní autor výzkumu.
Tento populační pokles se shoduje právě s mezerou, kterou vědci doposud mají v dostupných nalezených fosiliích.
Ve Francii byly objeveny nejstarší známé rytiny neandertálců
„Víme, že před asi 900 000 až 600 000 lety jsou fosilní záznamy z Afriky velmi vzácné, dokonce téměř chybí, zatímco před i po této době máme větší počet důkazů,“ poznamenal Manzi.
„Totéž lze říci o Eurasii: například v Evropě máme druh známý jako Homo antecessor (člověk předchůdce) asi před 800 000 lety – a potom asi 200 000 let nic,“ dodal.
Věděli jste…
...že asi před 500 až 300 (200) tisíci lety se druh Homo rozděloval na tři skupiny: denisovany, neandertálce a homo sapiens, předchůdce současných lidí? Neandertálci vyhynuli ze všech nejdříve asi před 40 tisíci lety, rod denisovanů asi před 30 tisíci lety. V případech obou rodů nejsou okolnosti vyhynutí zatím zcela jasné.
KVÍZ: Co víte o historii starého Egypta?
