Článek
„Nejvyšší kvalitu vzdělávání a výzkumu nadále najdeme v severských státech. Nejhorší stav v daných oblastech tradičně panuje v oblasti Balkánu, poslední trojice sestává z Rumunska, Bulharska a Řecka, které se v podprůměrných číslech pohybují prakticky ve všech sledovaných indikátorech,“ popsala analytička projektu Evropa v datech Hana Vincourová.
Česko se v posledních letech drží kolem evropského průměru napříč všemi dosavadními ročníky Indexu prosperity a finančního zdraví. Aktuální čísla však ukazují na pokles podílu výdajů na vzdělávání na HDP. Meziročně si v indexu Česko pohoršilo ze 13. až na 18. pozici, čímž se propadlo na devátou nejnižší hodnotu v EU.
V roce 2023 dávalo Česko podle Eurostatu na vzdělávání 4,5 procenta HDP, zatímco průměr EU tehdy činil 4,9 procenta.
Vláda přitom ve svém programovém prohlášení klade důraz na potřebu získat pro školství více finančních prostředků. Za cíl si konkrétně stanovila dosáhnout u výdajů na vzdělávání alespoň průměru zemí OECD. Takové srovnání pro roky 2022 až 2025 zatím není dostupné, podle posledních dat z roku 2021 to nicméně rovněž bylo 4,9 procenta.
„Je pravděpodobné, že do konce funkčního období vlády se tento cíl programového prohlášení vlády dosáhnout nepodaří,“ přiznala autorům indexu mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
Češi umí s technologií
Víc než 35 procent Čechů má pokročilejší digitální dovednosti, čímž se ČR řadí v této kategorii na osmé místo v EU. Jedná se o zlepšení o sedm pozic.
Mezi pokročilé digitální dovednosti patří například informační a datová gramotnost, dovednosti v oblastech digitální komunikace a spolupráce, tvorba digitálního obsahu či bezpečnost a řešení problémů v digitálním prostředí.
„Češi si polepšili i v porovnání s předchozím ročníkem – zatímco v rámci Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) 2023 oplývalo digitálními dovednostmi nad rámec základů 24 procent Čechů, v DESI 2024 podíl dosahuje již přes 35 procent dospělých, a nacházíme se tak s přehledem nad unijním průměrem 27 procent,“ uvedli autoři indexu.
Česko proti mnoha evropským státům zaostává v množství dospělých lidí, kteří se v posledním měsíci před sběrem dat dodatečně vzdělávali v různých programech či kurzech. Podíl se sice v ČR podle Eurostatu meziročně zvýšil o 0,8 procentního bodu na 9,1 procenta a od propadu v době pandemie stále narůstá, přesto Česku patří podprůměrná 19. příčka.
Mezi mladými lidmi ve věku 25 až 34 let měla v Česku v roce 2024 podle dat Eurostatu vystudovanou vysokou školu pouze třetina. Podíl mladých vysokoškoláků tak byl nižší už jen v Maďarsku, Itálii a Rumunsku, uvedli autoři indexu.
