Hlavní obsah

Bez omezení mobilů na školách to nepůjde, tvrdí odborníci

3:20
3:20

Poslechněte si tento článek

Řeší to skoro každý rodič. Jak regulovat pobyt dětí na mobilech a sociálních sítích nebo kolik hodin hraní her je ještě únosné. Psychologové, adiktologové a další odborníci, kteří se v úterý sešli u kulatého stolu ve Sněmovně, se shodují, že se děti musí s digitálním světem naučit zacházet, protože se v něm budou pohybovat celý život. Zároveň ale dodávají, že bez rozumné regulace, která by měla cílit na využívání mobilů ve školách, to nepůjde.

Foto: Envato

Nezdravý vztah k technologiím mají děti i dospělí.

Článek

Lékař a odborník v neurologii Martin Jan Stránský by byl pro úplný zákaz mobilů na školách, protože podle něj přílišný pobyt ve virtuálním světě potlačuje kritické myšlení a snižuje empatii dětí.

„Nikdo ještě nepotvrdil, že digitalizace zlepšila školství. UNESCO doporučuje na školách zakázat využívání mobilů a 79 zemí na světě už to udělalo,“ uvedl Stránský.

Zvláště pro menší děti je digitální svět nebezpečný. „Čím dříve dítě dostane do ruky mobil, tak tím větší je šance, že dostane deprese,“ dodal.

Také Matěj Hollan, ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, souhlasí s regulací. V praxi podle něj delší pobyt na internetu a na sociálních sítích souvisí s větším výskytem sebevražd, s nárůstem případů sebepoškozování u dívek i nenávistného chování u chlapců.

„Bez regulace to nejde, je to stejné jako u hazardu. Když jsme měli nejvíce výherních automatů na hlavu na světě, tak to bez omezení nešlo změnit,“ řekl Hollan.

Osm procent dětí má problémy

Mezinárodní studie HBSC, které se v roce 2022 účastnilo také 15 tisíc českých dětí ve věku 11 až 15 let, uvádí, že se počet problematických uživatelů internetu mezi českými dospívajícími zvýšil od roku 2018 z pěti na osm procent. Průměrně tuzemští teenageři stráví na internetu čtyři hodiny denně - dívky především na sociálních sítích a hoši nejvíce hraním her.

Podle Michala Kalmana z olomoucké Univerzity Palackého, jež studii připravovala, děti, které ztratily kontrolu nad svým pobytem na sociálních sítích a hraním her, přichází následně o sociální kontakty, více se hádají s rodiči a zhoršují se ve škole.

Ve srovnání se světem ale na tom ještě nejsme tak zle. „Jsme na pěkném druhém místě z padesáti zemí, kde se studie HBSC dělá,“ poznamenal Kalman. Lépe už je na tom ze zkoumaných zemí jen Švýcarsko.

Sám by cestou zákazů nešel. „Rodič by se měl zdravě zajímat o to, co jeho dítě v digitálním světě dělá. Používat pouze restrikce škodí,“ uvedl Kalman.

S tím souhlasí i psycholožka Kateřina Lukavská z Univerzity Karlovy. „Tam, kde je rodičovská vřelost, tak tam je menší pravděpodobnost, že děti budou mít s digitální závislostí problémy. Naopak autoritářský přístup zvláště matek souvisí s vyšším výskytem problematického chování,“ uvedla Lukavská. Podle ní by měli rodiče děti od malička na využívání počítačů a mobilů připravovat a nesnažit se ulehčovat si s jejich pomocí život a výchovu.

„Rodiče často používají technologie jako digitální dudlík, když potřebují malé děti uklidnit nebo nakrmit, ale vytváří tím návyk,“ upozornila Lukavská s tím, že je potřeba nejen cvičit sebekázeň dětí, ale zároveň tlačit na provozovatele, aby nepoužívali na svých platformách nebezpečné finty, které děti k sociálním sítím a hrám lákají.

Senátor David Smoljak připomněl, že je proto potřeba urychleně přijmout zákon o digitálních službách, který dá možnosti Českému telekomunikačnímu úřad omezovat nebezpečný obsah na internetu.

Výběr článků

Načítám