Krkonošská Mapa republiky má rozlohu poloviny fotbalového hřiště. „Morava“ odtála

I když za tuto dobu změny nejsou tak zřetelné, v horizontu sta let už ano, poznamenal pro ČTK při obchůzce sněhového pole ve čtvrtek 22. června mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

„Pomyslná Morava již téměř odtála, zbývá poslední kousek zhruba o velikosti jednoho aru. Co zbývá, jsou Čechy, které mají rozlohu asi poloviny fotbalového hřiště,“ konstatoval nyní Drahný.

I když v těchto dnech odtává sníh rychlostí několika centimetrů za den, tvar sněhového pole se mění pozvolna. V podhůří teploty přesahovaly 30 stupňů Celsia. Ve čtvrtek dopoledne bylo v nadmořské výšce 1420 metrů, kde se Mapa republiky na příkrém svahu rýsuje, okolo 17 stupňů, polojasno a téměř bezvětří. Sněhové pole Mapa republiky v uplynulých dnech dosáhlo svého ideálního tvaru.

„Předpokládáme, že Mapa republiky odtaje letos na přelomu června a července, jde o průměrnou dobu odtátí z hlediska dvacetiletého měření. Pokud se ale podíváme dál do minulosti, rozdíl je vidět. Ze starších pozorování víme, že Mapa republiky odtávala až v srpnu, v září, či někdy dokonce přetrvala až do další zimy, jako tomu bylo např. v roce 1894,“ popsal Drahný.

Třeba v roce 1962 zmizel poslední sníh 6. září, v roce 1976 vydržel do 12. září. „Všechny pokusy přesně měřit výšku sněhu v té době ztroskotaly, nenašlo se ještě technické řešení,“ uvedl Drahný.

Vedení Správy KRNAP považuje klimatickou změnu za jednu z největších výzev pro nadcházející desetiletí. K hlavním projevům na přírodu v Krkonoších patří posouvání horní hranice lesa do vyšších nadmořských výšek. V současnosti se podle Drahného posouvá o 43 centimetrů za rok.

„Klimatická změna může mít vliv na druhovou skladbu lesních porostů, stejně jako na biodiverzitu krkonošských luk. Stačí vzpomenout nedávný prvonález kudlanky nábožné, vyloženě teplomilného druhu, v Rudníku. Co se týče samotného sněhového pole Mapa republiky, ve dvacetiletém horizontu výrazné změny nepozorujeme. Je to dané specifickými podmínkami pro ukládání sněhu v této lokalitě,“ zmínil Drahný.

Mapa republiky leží na jižním svahu, přesto tam sníh v takovém rozsahu zůstává nejdéle v celé ČR. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy tzv. anemo-orografického systému Bílého Labe, které na jižním svahu Studniční hory pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Mocnost sněhu tak nemusí odrážet charakter zimy z hlediska sněhové pokrývky v Krkonoších.

„Mocnost sněhového pole Mapa republiky může mít nyní v maximu stále dva tři metry,“ řekl Drahný. Mapa republiky se každoročně na jaře rýsuje v nadmořské výšce 1420 až 1455 metrů.

V zimní sezoně 2022/2023 správci KRNAP na Mapě republiky nejvíce sněhu naměřili 6. dubna, a to 9,72 metru, z hlediska dlouhodobého měření šlo o průměrnou hodnotu.

Nejvíce sněhu Správa KRNAP zaznamenala v zimě 1999/2000, kdy byla 15,7 metru mocná sněhová vrstva. Sněhové pole Mapa republiky loni zmizelo 9. července, o čtyři dny dříve než v roce 2021. Mapa republiky připomínající prvorepublikové Československo s Podkarpatskou Rusí odtává od východu na západ, až nakonec zůstávají „střední Čechy“, v místě tzv. nivační deprese.

„Ve finále odtává sníh poměrně rychle, půl metru mocná vrstva sněhu může odtát během jednoho až tří dnů. Sníh svojí strukturou pak připomíná povrch ledovce,“ informoval dále Drahný.

Z důvodu dlouhodobého výskytu sněhu v lokalitě je vegetace velmi sporadická, protože na sněhovém vyležišti mají všechny organismy výrazně kratší dobu na rozmnožování než v nižších polohách v kraji. Přesto patří k místům, kterému věnují vědci ze Správy KRNAP velkou pozornost.

„Studium mechanismu ukládání sněhu nám pomáhá předpovídat budoucí vývoj i na dalších lokalitách,“ řekl Drahný.

Sněhové pole Mapa republiky se nachází na příkré stráni mezi Studniční a Luční horou nad Modrým dolem v klidovém území KRNAP, kam mají turisté zakázaný přistup.

„Nejlépe jej tedy legálně mohou uvidět kupříkladu od Chalupy na Rozcestí, nad Výrovkou nebo z cesty od Richtrových Bud do Modrého dolu,“ uzavřel.