Evropa se otepluje ze všech kontinentů nejrychleji, konstatuje zpráva meteorologů

Průměrná evropská roční teplota se loni pohybovala mezi druhou a čtvrtou nejvyšší zaznamenanou teplotou - v závislosti na použitém souboru dat - a vykazovala průměrnou teplotu 0,79 °C nad dlouhodobým průměrem v letech 1991 až 2020. Vyplývá to z pondělní zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022.

Zpráva, kterou WMO vypracovala společně se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus, svědčí o rostoucích teplotách, nízkých srážkách, rostoucím počtu požárů či nebývalém tání ledovců. Text také konstatuje, že naději do budoucna signalizuje nárůst obnovitelných zdrojů.

Evropa se podle odborníků od 80. let 20. století otepluje dvakrát více, než je celosvětový průměr, což má dalekosáhlé dopady na socioekonomickou strukturu regionu a ekosystémy.

V roce 2022 byla Evropa přibližně o 2,3 stupně Celsia nad předindustriálním průměrem (1850-1900), který byl použit jako výchozí hodnota pro Pařížskou dohodu o změně klimatu.

„Rekordní vedra, která Evropané zažili v roce 2022, byla jednou z hlavních příčin nadměrného počtu úmrtí v Evropě souvisejících s počasím. Bohužel to nelze považovat za jednorázovou událost či zvláštnost klimatu. Naše současné znalosti klimatického systému a jeho vývoje nás informují, že události tohoto typu jsou součástí vzorce, kvůli němuž budou extrémní tepelné stresy v celém regionu častější a intenzivnější,“ uvedl šéf služby Copernicus pro klimatické změny Carlo Buontempo.

Na základě informací v databázi mimořádných událostí (EM-DAT) měla meteorologická, hydrologická a klimatická nebezpečí v Evropě v roce 2022 za následek 16 365 hlášených úmrtí a přímo zasáhla 156 tisíc lidí.

Přibližně 67 procent událostí souviselo s povodněmi a bouřkami, což představuje většinu celkových ekonomických škod ve výši přibližně dvou miliard dolarů (téměř 44 miliardy Kč).

Generální tajemník WMO Petteri Taalas konstatoval, že v roce 2022 zažilo mnoho zemí západní a jihozápadní Evropy včetně Belgie, Francie, Německa, Irska, Itálie, Lucemburska, Portugalska, Španělska, Švýcarska a Velké Británie nejteplejší rok v historii.

Největší vlna veder loni přišla v polovině července - např. ve Spojeném království teplota poprvé přesáhla 40stupňovou hranici.

„Léto bylo nejteplejší, jaké kdy bylo zaznamenáno: Vysoké teploty zhoršily vážné a rozsáhlé sucho, podnítily prudké lesní požáry, které vedly k druhé největší vypálené ploše v historii, a vedly k tisícům nadměrných úmrtí spojených s vedrem,“ upozornil šéf WMO.

Srážky byly v minulém roce na většině území Evropy podprůměrné. Na Pyrenejském poloostrově to byl čtvrtý suchý rok v řadě a např. zásoby vody ve Španělsku se do loňského 26. července snížily na 41,9 procenta celkové kapacity.

Také ledovce v Evropě ztratily od roku 1997 do roku 2022 objem přibližně 880 kilometrů krychlových ledu. Nedostatek srážek, zejména zimního sněhu, v kombinaci s vysokými letními teplotami přispěl k největšímu úbytku ledovcové masy, jaká kdy byla v evropských Alpách zaznamenána - ledu tam v průměru ubylo o 34 metrů.

Průměrné teploty povrchu moří v oblasti severního Atlantiku byly loni nejteplejší v historii a velká část moří v regionu byla postižena silnými nebo i extrémními vlnami mořských veder. Míra oteplování povrchových vod oceánů, zejména ve východní části Středozemního moře, v Baltském a Černém moři a v jižní části Arktidy, byla více než třikrát vyšší než celosvětový průměr.

Mořské vlny veder přitom vedou k migraci druhů a hromadnému vymírání, příchodu invazních druhů a narušení ekosystémů a biologické rozmanitosti.

Znamením naděje do budoucna je nicméně podle WMO skutečnost, že v loňském roce bylo poprvé vyrobeno více elektřiny z obnovitelných zdrojů než ze znečišťujících fosilních plynů.

Větrná a solární energie v roce 2022 vyrobila 22,3 procenta elektřiny v EU, a předstihla tak fosilní plyn s podílem 20 procent.

„Poprvé bylo v EU vyrobeno více elektřiny z větrných a solárních zdrojů než z fosilních plynů. Větší využívání obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie je klíčové pro snížení závislosti na fosilních palivech,“ dodal šéf WMO Taalas.