Článek
„Nyní prší mnohem více a sněží mnohem méně než v minulosti. Je to jeden z důsledků, který předpovídaly různé modely klimatických změn,“ řekl agentuře EFE Ricardo Rozzi, který vede nové mezinárodní výzkumné středisko Cape Horn International Center (CHIC) ve městě Puerto Williams.
Bohatý ekosystém s mohutnými ledovci nyní kvůli klimatickým změnám mizí. Darwinovo pohoří, kde se nachází největší ledovcové pole v oblasti mysu Horn, přišlo mezi lety 1870 a 2016 v průměru o 1,7 kilometru čtverečních ledu ročně. V posledních 30 letech však rychlost úbytku ledu dosahuje již zmíněných pět kilometrů čtverečních za rok.
Podle geografa Andrese Rivery z Chilské univerzity v Santiagu jsou nejzranitelnější ledovce na severním svahu pohoří, které přitom dosahují rozlohy zhruba 2000 km čtverečních.
Tání ledovce u nejsevernější výzkumné stanice šokovalo polárníky
Úbytek řas je globální hrozbou
Tání s sebou nese také další, hůře postřehnutelný problém a tím jsou tuny sladké vody proudící z ledovců do mořského ekosystému.
„Jižní Chile má největší zásoby hnědých řas na světě. Ty jsou extrémně ohrožené sladkou vodou v důsledku tání ledovců,“ vysvětlil Andres Mansilla, který se jako jeden z hlavních výzkumníků v centru CHIC specializuje na studium mořských řas.
Jejich úbytek může kromě lokálního dopadu také zvýšit rychlost klimatických změn na globální úrovni, jelikož tyto řasy pohlcují velké množství uhlíku ze vzduchu.
Obří pás mořských řas v Atlantiku může zahltit floridské pláže
Navzdory tomu, že je zdejší ekosystém klíčový pro studium změn klimatu, je tento region ve srovnání s podobnými zeměpisnými šířkami na severní polokouli z hlediska vědeckého výzkumu pozadu.
„Skutečný vliv tání ledovců na ekosystém mysu Horn neznáme. Neexistují žádná přesná data, protože neexistuje žádný výzkum. Víme, že to vliv má, ale ani zdaleka nevíme, jak velký ten vliv je,“ konstatoval Mansilla.
Darwin označil krajinu za impozantní
Není náhoda, že se pohoří v jihoamerickém Chile jmenuje po světoznámém vědci Charlesi Darwinovi. Tvůrce evoluční teorie sem přicestoval v roce 1832 v rámci expedice lodi HMS Beagle do Ohňové země, aby ledovcovou krajinu zdokumentoval.
Ve svém deníku ji popsal jako „impozantní“ a „nádhernou“. Tato cesta na samý jih Ameriky ovlivnila i samotnou Darwinovu evoluční teorii.
Na chilském souostroví objevili nový ptačí druh
| HMS Beagle byla desetidělová briga třídy Cherokee patřící Královskému námořnictvu. Spuštěna na vodu byla 11. května 1820 v loděnicích ve Woolwichi na řece Temži, v červenci téhož roku se zúčastnila přehlídky loďstva při příležitosti korunovace krále Jiřího IV. a jako první z lodí podeplula nový London Bridge. Po pěti letech nečinnosti byla přestavěna na výzkumnou loď a vykonala tři expedice. | |||
| Nejznámější je ta druhá, během ní byl na palubě právě mladý přírodovědec Darwin, který poznatky získané během plavby využil při psaní svého díla O původu druhů. Loď vyplula 27. prosince 1831 a po plavbě kolem pobřeží Jižní Ameriky se přes Nový Zéland, Sydney a Kapské Město vrátila 2. října 1836 do Anglie. Lodi velel známý mořeplavec a hydrograf Robert FitzRoy. |
Charles Darwin (vlevo) na lodi Beagle.
Ledovce dramaticky tají, jejich záchrana je ztracená, tvrdí světoví meteorologové
- Po anglickém výzkumném trojstěžníku HMS Beagle je pojmenován průliv. Beagle je průliv na jihu Jižní Ameriky mezi pobřežím Ohňové země a ostrovy Navarino a Hoste.
Průliv Beagle s obřími ledovci. Snímek pochází z loňského září z chilského města Puerto Williams.
Častější turbulence během letů? Může za to oteplování planety
NOAA: El Niño je tady. V Česku jsme na teplotní rekordy zvyklí
