Článek
Výzkum, který vedl Jacob Bongers z University of Sydney, vychází z kombinace podrobného mapování pomocí dronů, studia sedimentů odebraných z prohlubní a radiokarbonového datování. Výsledky, nedávno publikované v časopise Antiquity, naznačují, že Monte Sierpe mohlo být aktivním centrem středověké andské ekonomiky.
Již v době kultury Chincha (asi 1000 až 1400 n. l.) tudy procházely důležité obchodní trasy spojující pobřeží Tichého oceánu s andským vnitrozemím. Nebylo by tedy překvapením, kdyby zde vzniklo místo, které sloužilo k výměně a evidenci rozmanitého zboží.
Stopy lidské činnosti
Mikroskopická analýza sedimentů odhalila pozůstatky rostlin, které se v okolí přirozeně nevyskytují. Jednalo se například o kukuřici, amarant či tykev. Kromě toho byly objeveny též stopy rákosu a vrby, jež se v minulosti využívaly k výrobě košů.
To podle autorů studie naznačuje, že prohlubně mohly být využívány pro dočasné uložení některých potravin a že místo sloužilo jako regulované tržiště pro směnný obchod.
„Pravděpodobně byly do jam vkládány a následně směňovány i další důležité suroviny, například bavlna, koka nebo chilli papričky,“ uvedl k tomu Bongers pro CNN. „Jak to fungovalo? Určitý počet děr obsahujících jeden druh zboží jednoduše odpovídal určitému počtu s jiným druhem zboží.“
Drony jako klíč k dalšímu možnému využití
„Monte Sierpe je velmi obtížné zmapovat z povrchu,“ cituje University of South Florida svého profesora Charlese Stanishe, který se na výzkumu podílel. „A ani z vrcholu hory nelze kvůli trvalému oparu vidět celý vzor.“
Letecké snímky „Pásu děr“ a jeho okolí (a, b, c) a fotografie prohlubní z úrovně terénu (d)
Drony s vysokým rozlišením ale odhalily, že jámy jsou uspořádány do 60 samostatných bloků či sekcí oddělených úzkými pruhy. Různé sekce pak obsahují odlišný počet řad a jiné množství prohlubní v řadě, přičemž každá díra má průměr 1–2 metry a hloubku 0,5–1 metr.
Organizace prohlubní podle odborníků částečně připomíná uspořádání kipu neboli uzlového systému, kterým Inkové a další andské kultury zaznamenávali čísla, daně a jiné údaje.
„V uspořádání jam jsme objevili číselné vzorce. Například jedna část má devět po sobě jdoucích řad, z nichž každá má osm prohlubní. Jiná část má dvanáct řad, které obsahují mezi sedmi a osmi otvory. Tyto vzorce naznačují skrytý záměr,“ dodali k tomu autoři studie pro časopis The Conversation.
Správní centrum i zrcadlo sociální organizace
Když oblast na konci 15. století převzala pod svou kontrolu rychle se šířící Incká říše, původní tržiště mohlo získat nový význam. Vědci se domnívají, že Inkové stávající systém povznesli na úroveň státní administrativy a využívali jej jako velkoryse pojatý „účetní registr“ sloužící k evidenci daní a tributu v naturáliích.
Každá sekce jam pak mohla představovat jinou skupinu obyvatel a odrážet množství plodin či výrobků, jež měli odvádět jako svůj příspěvek říši.