Článek
„V řadě případů jde propojit předměty s konkrétními osobami a poskytnout tak hmatatelné svědectví o jednom z nejhrůznějších masových zločinů v nedávné evropské minulosti,“ vysvětlil vedoucí archeologického výzkumu Pavel Vařeka.
„Zaměřili jsme se i na každodenní život v obležené Srebrenici v letech 1992 až 1995. I tyto artefakty ukazují, jak lidé přežívali v podmínkách, které si většina obyvatel dnešní Evropy jen těžko dokáže představit,“ upozornil.
Genocida v Srebrenici byla vyvrcholením války v Bosně a Hercegovině, bývalé součásti Jugoslávie. Jednotky bosenskosrbské armády tehdy během několika dnů zavraždily více než osm tisíc bosenských muslimů.
„Šlo o válečný zločin,“ připomněl Azir Osmanović, přeživší masakru a kurátor Památníku v Srebrenici.
„Během dosavadního vyšetřování Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu a Mezinárodní komise pro pohřešované osoby vyšetřovatelé exhumovali z masových hrobů téměř sedm tisíc obětí. Přesto zůstává řada případů neuzavřených a celkový počet zavražděných a pohřešovaných osob přesahující osm tisíc není konečný,“ konstatoval.
Tisíce předmětů
Sbírky Památníku Srebrenica-Potočari v Bosně a Hercegovině, odkud se plzeňský tým v těchto dnech vrátil, obsahují tisíce osobních předmětů – části oděvů, obuvi, dokladů, hodinky, hygienické potřeby, různé drobnosti. Čeští archeologové je teď dokumentují pomocí moderních metod, včetně trojrozměrného záznamu.
„Cílem není jen jejich rozbor či uchování, ale do budoucna i zpřístupnění veřejnosti,“ uvedla mluvčí univerzity Andrea Čandová.
„Archeologové a pracovníci památníku teď společně připravují virtuální muzeum, které umožní nahlédnout do těchto sbírek lidem po celém světě. Přeživší příbuzní a přátelé budou moci také prostřednictvím těchto věcí rozpoznat dosud neidentifikované oběti,“ uzavřela.
Zdivočelá země
Výzkum pozůstatků v Srebrenici je součástí dlouhodobého projektu Zdivočelá země, který na základě materiálních záznamů zkoumá, jak lidé čelili válkám, násilí a masovým represím ve 20. století.
Už dříve takto plzeňští archeologové odkryli třeba vojenskou nemocnici americké armády v Borském parku v Plzni z roku 1945 nebo pozůstatky nucené sovětské kolektivizace kočovníků v Kyrgyzstánu a táborů Gulagu v Kazachstánu.
