Směr Gulag. Archeologové z Plzně zkoumají zaniklé lágry v Kazachstánu, trpěli tam i Češi

O třech místech, kde v oblastech Karaganda a Žezkazgan ležely nápravně-pracovní tábory pro politické vězně, vědci věděli už dřív díky předchozí expedici české organizace Gulag.cz, pomohly i historické špionážní satelitní snímky americké armády.

Nyní se ale podařilo k překvapení odborníků za pomoci dronů a pozemního průzkumu lokalizovat jiné tři dávno zaniklé lágry. Dva jsou na okrajích existujících sídel, další – celý unikátně dochovaný tábor – se podařilo najít i s hospodářskou zónou v kazachstánské stepi.

„Na místě jsou pozůstatky vězeňských baráků a dalších staveb, oplocení z ostnatého drátu a velké množství vyhozených nebo ztracených předmětů dokumentujících každodenní život ve zvláštním táboře pro politické vězně,“ sdělil Pavel Vařeka, archeolog a vedoucí výzkumu z filozofické fakulty Západočeské univerzity.

Už při prvních obhlídkách se podařilo nalézt na povrchu například fragmenty nádob a lahví, hliníkový hrnek, části oblečení i obuvi vězňů. Na místě někdejší strážní věže vědci dokonce objevili vystřelenou nábojnici.

„To dokládá, že z věží strážní skutečně vedli palbu, ať pro výstrahu, nebo na vězně, kteří se pokoušeli uprchnout. Identickou situaci jsme dokumentovali u pozůstatků strážní věže v táboře Nikolaj na Jáchymovsku ze stejné doby,“ připomněl Vařeka.

Stepní tábor, zkráceně Stěplag, byl poválečný komplex zvláštních táborů pro politické vězně se zpřísněným režimem. Za ostnatými dráty byli drženi příslušníci více než čtyřiceti národů: především Litevci, Lotyši, Ukrajinci. Ale také Čechoslováci, kteří v okolí Žezkazganu těžili měď, mangan a uhlí.

Právě tam po Stalinově smrti vypuklo v roce 1954 Kengirské povstání, a to v reakci na třináct vězňů zastřelených strážnými při pokusu o násilné vniknutí do ženské části tábora. Revoltu nakonec krvavě potlačily sovětské tanky.

Štěpán Černoušek z Gulag.cz upozornil, že archeologický výzkum táborů Gulagu, který by kombinoval nedestruktivní metody i odkryv, nebyl dosud nikdy realizován. „Náš český tým jej na vybraných lokalitách chce zahájit v příštím roce,“ doplnil.

Nedaleko tábora se ve stepi podařilo zmapovat i zapomenutý hřbitov obětí, hroby označují dřevěné kůly a rozlámané kříže.

„Je to unikátní a velmi působivý nález, který ukazuje, o jak tragickou kapitolu dějin se jedná a kolik toho zůstává neznámého a nedořešeného,“ poznamenal Černoušek a dodal: „Nevíme, kdo je v těchto hrobech pohřbený, ani jaké byl národnosti, ale vzhledem k pestrému složení vězňů Stěplagu nemůžeme vyloučit ani českou stopu.“

Podle Černouška by plánovaný výzkum mohl s pomocí místních archivů poodhalit i konkrétní osudy vězňů.

„Podle našich odhadů pobývaly v lágrech v sovětském Kazachstánu stovky československých občanů, ale konkrétní osudy zatím známe jen v několika jednotlivých případech,“ uzavřel Černoušek.