Klíšťata z pražského Petřína přenášejí nebezpečnou boreliózu třikrát častěji než v lesích na venkově

„Klíšťata v Praze přenášejí boreliózu výrazně víc než mimo území metropole. Oproti venkovským oblastem je ten rozdíl opravdu veliký. Třeba v Prokopském údolí je boreliózou nakažené každé druhé nebo třetí klíště,“ uvedl pro Novinky virolog Jiří Černý z České zemědělské univerzity.

Děje se to kvůli jevu, kterému se říká dilution effect. „Česky to jde otrocky přeložit jako ředící efekt. Jeho podstatou je, že v ekosystémech s vyšší biologickou rozmanitostí se patogeny přenášejí méně efektivně,“ popsal virolog Černý z univerzitní Fakulty tropického zemědělství s tím, že čím víc druhů zvířat na daném místě žije, tím víc se může šíření nákazy zpomalovat.

Jeho kolega, virolog Václav Hönig z Biologického centra Akademie věd ČR upřesnil, že klíšťata se infikují boreliemi během sání na svém hostiteli. „Například ptáci a hlodavci jsou dobrým zdrojem borelií, velcí kopytníci jako srnčí či jelení zvěř borelie prakticky nepřenášejí. Zatímco v městských parcích budou hlavním zdrojem krve pro místní populace klíšťat právě ptáci a hlodavci, tak v lese bude podstatná část klíšťat sát na velkých kopytnících,“ vysvětlil.

Eva Richtrová ze Státního zdravotního ústavu řekla, že klíšťata v pražských parcích sledují už od roku 2014. „Pozorujeme vysokou infikovanost boreliemi, v průměru 27,4 procenta. V průběhu let se infikovanost nijak významně neliší. Rozdíly však pozorujeme v jednotlivých parcích,“ zmínila Richtrová z Centra epidemiologie a mikrobiologie Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu, spadající pod Státní zdravotní ústav.

Nejvíce pozitivních klíšťat se nachází v parcích v centru Prahy a okolí centra: 36,6 procenta v Prokopském údolí, Na Krejcárku 42,1 procenta, na Petříně 30,7 procenta, v Kunratickém lese 30,9 procenta. V parcích na okrajích metropole už je to ale jenom 15 až 26 procent.

„Zřejmě je to opravdu způsobeno výskytem hostitelských organismů. V uzavřených parcích v centru města se zvířata – především hlodavci – nedostanou do volné přírody a infekce zde rychleji koluje mezi klíšťaty a jejich hostiteli,“ podotkla Richtrová.

Rozdíl v nakažlivosti „městských“ a „přírodních“ klíšťat potvrdil i projekt Klíšťapka, který ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou testoval 150 lesních lokalit v Česku.

„Průměrná infikovanost klíšťat boréliemi byla 10,4 procenta, což je třikrát méně než v pražských parcích,“ zdůraznila Eva Richtrová s tím, že další projekt Klíšťata ve městě běžící od roku 2023 potvrdil vysoce infikovaná klíšťata i v ostatních krajských městech.

„V městských parcích je tedy větší riziko nákazy než v lesních lokalitách, což lidé netuší a dostatečně se nechrání repelenty nebo se po návratu neprohlédnou, zda nemají přisáté klíště, jako to běžně dělají po výletu do přírody. Každé druhé až třetí klíště je přitom nakažené alespoň jedním patogenem a u tří procent klíšťat byla zjištěna koinfekce,“ dodala.

Nejčastěji se jednalo o kombinace Borrelia spp. a Rickettsia spp. nebo Borrelia spp. a Anaplasma phagocytophilum, které znamenají střední až vysoké nebezpečí pro zdraví člověka.

Na zmíněném projektu Klíšťata ve městě spolupracují se Státním zdravotním ústavem také odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR. „V rámci něj již třetím rokem monitorujeme lokality v Krčském lese. Průměrná aktivita klíšťat zde dosáhla patnáct klíšťat na 100 metrů čtverečních v roce 2023 a dvaadvacet klíšťat na 100 metrů v roce 2024. V porovnání s jinými městskými parky a lesoparky jsou to čísla spíše nadprůměrná,“ uvedl virolog Václav Hönig.

V nasbíraných klíšťatech podle něj byli detekováni původci lymeské boreliózy (24 procent infikovaných klíšťat), klíšťaty přenášené návratné horečky (Borrelia miyamotoi – 3 %), lidské granulocytární anaplazmózy (5 %), neoehrlichiózy (5 %). U šesti procent klíšťat byly detekovány i bakterie rodu Rickettsia, z nichž některé také mohou způsobit onemocnění člověka.

Z dosavadních dat projektu Klíšťata ve městě vyplývá, že podstatná část jich napadá člověka, ale i jeho mazlíčky, v prostředí městských parků či soukromých zahrad. Lidé přitom sami mohou v rámci projektu hlásit, kde se s klíštětem setkali, a podpořit tak sběr informací. Od spuštění této možnosti na konci března je nahlášeno už přes šest stovek klíšťat.