Článek
Sběr dat pro kraj, pod který spadá většina středních škol a gymnázií na Ústecku, proběhl letos v květnu a zúčastnily se ho bezmála čtyři tisícovky pedagogů. Výsledky bude hejtmanství předávat obcím s rozšířenou působností, pod které spadají zejména základní školy.
Výzkum poukázal na to, že takzvaný wellbeing (celkový stav fyzického, duševního, emocionálního a sociálního zdraví) je nižší u pracovníků na základních školách, kde asi 31 procent vykazuje podprůměrné hodnoty. U pracovníků středních škol a gymnázií je to 26 procent.
Přes 15 procent pracovníků škol vykazuje symptomy úzkosti a šest procent symptomy deprese. Pro více než třetinu pedagogického sboru (33 procent) jsou intenzivním stresovým faktorem administrativní povinnosti, což je víc než u stresu, který zažívají kvůli problematické komunikaci s rodiči (26 procent).
„Spokojenost pedagogických pracovníků se zásadním způsobem promítá do atmosféry ve škole i ve třídě během výuky. Naše data potvrzují, že je ve školství stále mnoho prostoru pro zlepšení a cílenou podporu pracovníků škol, zejména pokud jde o sladění pracovních a rodinných povinností nebo pro různé benefity podporující fyzické a duševní zdraví,“ uvedl Roman Petrenko, sociolog a vedoucí výzkumného týmu.
Učitelé chtějí sick days
Z výzkumu také podle něj vyplynulo, že sami pedagogové by uvítali zavedení takzvaných sick days neboli indispozičního volna. Zejména mladší pracovníci škol pak preferují dostupné zaměstnanecké benefity, lepší podmínky pro výuku nebo snazší možnost skloubit profesní a rodinný život.
Podle výzkumníků by dále pomohlo například to, kdyby vedoucí zaměstnanci ve školství cíleně pracovali s prevencí stresu a posilováním psychické odolnosti pracovníků škol.