Kamenná spirála dějin: Největší kruhový labyrint Indie a jeho možné spojení s římským světem

Labyrint se podle webu Ancient Origins nachází v okrese Sólápur a má rozměry přibližně 15 × 15 metrů. Tvoří jej patnáct soustředných kamenných kruhů, což z něj činí nejrozsáhlejší známý kruhový labyrint na indickém území. Kameny jsou položeny s překvapivou přesností a mezi jednotlivými okruhy se nachází tenká vrstva půdy, což naznačuje, že struktura zůstala po staletí téměř neporušená.

K objevu došlo náhodně koncem loňského roku. Členové ekologické organizace, kteří v oblasti sledovali výskyt ohrožených živočišných druhů, si všimli neobvyklého uspořádání kamenů v terénu.

Teprve následný průzkum archeologů potvrdil, že se jedná o historicky významnou stavbu. Podle předběžných odhadů mohl labyrint vzniknout před zhruba dvěma tisíci lety, v období vlády dynastie Sátaváhanů.

Tvar a struktura labyrintu odpovídají tzv. unikursálnímu typu, tedy labyrintu s jedinou cestou vedoucí do středu bez slepých uliček. Tento typ je znám z mnoha kultur světa a často bývá spojován s duchovními, rituálními nebo symbolickými významy.

V indickém prostředí může připomínat pojem čakravjúha, složitý kruhový útvar známý ze staroindických eposů.

Zajímavý rozměr nálezu však spočívá i v možných mezikulturních souvislostech. V období, do něhož je labyrint datován, probíhal čilý obchod mezi Indií a Římskou říší.

„Obchodníci přiváželi zlato, víno a luxusní drahokamy, které směňovali za cenné indické komodity – především koření, hedvábí a indigové barvivo,“ vysvětlil, podle serveru The Times of India, archeolog Sachin Patil z výzkumného institutu Deccan College v Pune.

Archeologové upozorňují, že motiv labyrintu byl běžný i ve středomořském světě, zejména v římském a řeckém prostředí, kde se objevoval například na mincích či mozaikách. Není proto vyloučeno, že indický labyrint byl inspirován těmito vzory, nebo dokonce mohl sloužit jako orientační bod pro obchodníky putující z pobřežních přístavů do vnitrozemí.

Podobné labyrinty jsou známy i z římského světa, především jako symbolický motiv převzatý z řecké mytologie, kupříkladu v souvislosti s mýtem o krétském Minotaurovi.

Ačkoli přímé spojení mezi indickým a římským světem nelze zatím jednoznačně prokázat, podobnosti v motivech naznačují, že kulturní výměna mohla být hlubší, než se dosud předpokládalo.

Objev labyrintu v Boramani tak není jen lokální archeologickou zajímavostí. Představuje důležitý střípek v mozaice dějin starověké Indie a jejího propojení s širším světem. Zároveň ukazuje, že i zdánlivě obyčejná krajina může skrývat památky, které zásadně mění naše chápání minulosti.