Článek
„Praskliny se budou zvětšovat a pravděpodobně půjdou až do středu k jádru. Není to vlivem deště, ale protože na to svítí sluníčko,“ řekl Novinkám Jiří Zdislav Jankovský, který se zaměřuje na historickou tesařinu a se dřevem pracuje i v historických prostorech na Pražském hradě nebo na Karlštejně.
„Osobně mi to nevadí, je to rustikální, dřevo prostě praská. Měly by se ale ošetřit hrany prasklin, protože z toho polezou třísky a může si je někdo vrazit do sedýnky,“ okomentoval Jankovský stav laviček.
U Vltavy začala instalace 25 nových sestav za pět milionů korun minulý týden – od samostatných lavic přes dvoudílná a třídílná sezení až po dvě devítimístná „hnízda“. Základní modul s podnoží, betonáží základů a montáží vyjde zhruba na 72 500 korun.
Měsíční dřevo by bylo lepší
Praskliny by podle Jankovského byly výrazně menší, kdyby se stromy pokácely ve správnou dobu a bylo v nich tedy méně mízy. „Mohla být věnována lepší péče výběru dřeva, u kterého známe čas kácení podle fáze měsíce. V Česku není k dostání, ale dá se objednat třeba v Rakousku. Je sice o třetinu dražší, ale zase je vhodnější do exteriéru,“ uvedl k takzvanému měsíčnímu dřevu, které se kácí v přesně stanovené termíny během zimy.
Minulý týden začaly instalace laviček na náplavce pod Vyšehradem, tento týden pokračují v místě konání farmářských trhů. „Masiv praská, pak do něj teče voda a potom hnije. To je základní přírodní proces, který trvá u dubu poměrně dost let,“ sdělil Novinkám Ondřej Protiva z firmy Tradiční tesařství Ondřej Protiva s tím, že viditelné mapy na povrchu nejsou problém a dřevo bude do pár měsíců stříbrošedé.
„Pokud se v principu smíříte s tím, že je dřevo přírodní materiál, který podléhá přírodním procesům, je to v pohodě,“ zmínil muž, který se stejně jako Jankovský podílel na obnově vyhořelého roubeného kostelíku na Petříně.
Dub je nejvhodnější
Bude-li se v zimním období do prasklin v lavičkách dostávat voda, jež bude v mrazech zvětšovat svůj objem, destruktivní to pro lavičky být nemusí. „Dřevo je pružné, není to kámen. Problém představuje spíš to, že zateklá voda ve dřevě stabilně zůstává a tvoří se tam například houby,“ upřesnil tesař Jankovský s tím, že je potřeba pravidelná péče a ošetření metodami, které voda nevypláchne.
Životnost laviček má být podle vyjádření městské společnosti Trade Centre Praha odvislá od vývoje klimatu v dalších letech a jejich opotřebení. „V přirozených prasklinách na povrchu může zůstávat voda. Proto mají lavice vyřezané zespodu tři drážky, aby se praskliny prioritně rozvíjely tam a pnutí v kusu dřeva bylo směřováno do spodní části lavičky, která není vystavená dešti,“ uvedl pro Novinky mluvčí společnosti Ondřej Šrámek.
„Nicméně díky vysoké hustotě, obsahu pryskyřic a přirozené odolnosti vůči hnilobě a škůdcům, tedy odolnosti vůči rozkladu, je dub v Česku jednou z nejodolnějších dřevin s nejdelší životností. Ta se venku v syrovém stavu bez ochrany pohybuje kolem 15 až 25 let,“ dodal s tím, že na lavičky platí záruční doba pět let.
Návštěvníci se podivují nad cenou laviček
Návštěvníkům náplavky, které Novinky náhodně oslovily, se nové lavičky více či méně zamlouvají. Většinou však projevují obavy nad délkou jejich životnosti a podivují se nad vysokou cenou.
„Mně připadají super, po vizuální i praktické stránce, ale ještě jsem je osobně nevyzkoušela,“ řekla nám Anežka, která se kolem Vltavy procházela s kočárkem. „Vizuálně jsou hezké, jen nevím, jestli jsou úplně praktické,“ rozporovala naopak Bára. „Na posezení ale budou lepší než ty kamenné, co tu jsou už delší dobu. Bývají studené,“ má odzkoušeno.
„Jsou rustikální, za mě fajn, vizuálně mě to neruší. Vždycky tu bylo málo laviček a lidi sedávali na zemi u vody, takže jakýkoliv počet navíc mi přijde super,“ dodala k tomu Sára a v tomto s ní souhlasila většina oslovených.
