Japonská sonda přistála na Měsíci, solární panely ale nechytají energii

Pozemní řídící středisko JAXA nejprve nějakou dobu kontrolovalo stav sondy. Na tiskové konferenci, která po určitých odkladech začala v 18:10 SEČ, japonští odborníci oficiálně potvrdili, že SLIM skutečně přistál na Měsíci a rovněž zdárně „odhodil“ na lunární povrch i svůj náklad, hopsací lander LEV-1 a malý rover LEV-2.

Sonda komunikuje s pozemními stanicemi, ostatně již půl hodiny po přistání se objevila informace, že stanice NASA Deep Space Network v Madridu přijímá vysílání landeru SLIM i skákadla LEV-1.

Jenže orientace landeru není ideální.

„Bohužel je po dosednutí lander SLIM orientován tak, že fotovoltaické články negenerují elektrickou energii. Tým se bude snažit vytěžit maximum vědeckých dát do vybití palubního akumulátoru landeru SLIM,“ vysvětlil na síti X specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Solární články negenerují elektřinu a životnost baterií, na které lander zatím pracuje, je omezená. Po vybití palubního akumulátoru tedy mise možná skončí. Japonci však nadále pracují na zjišťování a vyhodnocování dat. Řídící středisko řeší, co dál.

Podle expertů se ovšem úhel, pod kterým dopadají sluneční paprsky, postupně mění. „Nakonec se může povést, že Slunce bude na solární panely svítit. Vyhodnocujeme, jaký postup bude nejlepší. Stále je naděje, že panel začne opět generovat energii a vše se restartuje,“ zmínil viceprezident JAXA Hitoši Kuninaka.

Finální sestupný manévr byl zahájen z výšky 16 kilometrů nad měsíčním povrchem. Modul SLIM měl dosednout na povrch nejdále 100 metrů od zvoleného místa přistání. Běžné moduly přistávají často s přesností na několik kilometrů. Japonští vědci teď také stahují telemetrii a data, aby zjistili, jestli se jim povedlo přistát v dané cílové oblasti.

Podle agentury JAXA budou přesná přistání v budoucnu pro lunární mise klíčová. Umožní totiž přístup na specifická, vysoce zajímavá místa na Měsíci.

Japonská mise má zároveň ukázat možnosti průzkumu Sluneční soustavy s využitím levnějších a lehčích aparátů. Na palubě nesla sonda dva zmíněné malé rovery LEV-1 a LEV-2, které mají prověřit schopnost pohybu malých strojů po lunárním povrchu.

Na oběžnou dráhu Měsíce modul úspěšně vstoupil 25. prosince. Malý modul SLIM vynesla do kosmu v září raketa H-2A. Mise SLIM je prvním pokusem japonské kosmické agentury o přistání na Měsíci.

O totéž se loni pokusila soukromá japonská společnost ispace s modulem Hakuto-R. Ten dosáhl oběžné dráhy Měsíce, měkce dosednout na měsíční povrch se mu však nepovedlo.

Japonsko se chtělo stát pátým státem světa, který dokáže se svým zařízením přistát na přirozené oběžnici Země – předtím se to povedlo Sovětském svazu, USA, Číně a Indii.

V oblasti jižního pólu Měsíce loni úspěšně přistál indický modul Vikrám, zato ruské Luně-25 se naopak přistání nezdařilo.

Na Měsíc nyní nedokázal dorazit ani modul Peregrine americké soukromé firmy Astrobotic Technology.