Článek
Julie Elie z Kalifornské univerzity v Berkeley se komunikací zebřiček pestrých (Taeniopygia castanotis) zabývala více než deset let. Tento drobný pěvec patří mezi nejčastěji zkoumané druhy, protože je velmi společenský a během dne vydává hodně různých zvuků. Vědkyně proto nashromáždila velké množství nahrávek jejich volání, které pak analyzovala pomocí umělé inteligence.
Studie ukázala, že komunikace zebřiček není náhodná. Jak nedávno napsal list The Guardian, Elie identifikovala jedenáct základních typů volání, která ptáci používají v různých situacích. Některá slouží k předávání informací o tom, co jedinec právě dělá, jiná nesou informace o jeho identitě.
Výzkum zároveň naznačil, že si zebřičky pestré dokážou jednotlivé členy hejna rozpoznat podle charakteristických hlasových znaků.
„Jejich reakce ukázaly, že si dokážou představit, co jednotlivá volání znamenají,“ řekla Julie Elie. „Jinými slovy, rozumějí významu jednotlivých typů svých volání.“
Výzkum potvrdily experimenty
Své závěry pak ověřila pomocí několika experimentů. Ptáci si po stisknutí tlačítka mohli přehrát různá volání. Jen některá z nich byla spojena s odměnou v podobě zrní, a tak se postupně naučili ta bez odměny přeskakovat. Podle výzkumnice tento princip připomínal přeskakování videí na sociálních sítích. Výsledky ukázaly, že ptáci při rozhodování nereagovali jen na zvuk jednotlivých volání, ale také na jejich význam.
Za svůj výzkum získala Elie koncem června cenu Coller-Dolittle Prize, kterou uděluje nadace Jeremy Coller Foundation ve spolupráci s Telavivskou univerzitou. Ocenění se uděluje od roku 2024 a jeho cílem je podpořit výzkum komunikace mezi živočišnými druhy. Je spojeno s finanční odměnou 100 tisíc dolarů (2,1 milionu korun).
Současně organizátoři nabízejí hlavní cenu – desetimilionovou investici (přes 210 milionů Kč), případně peněžní odměnu 500 tisíc dolarů (zhruba 10,6 milionu Kč) – tomu, komu se podaří vyvinout skutečně obousměrnou komunikaci mezi lidmi a zvířaty.
Umělá inteligence výzkum urychluje
Podle předsedy poroty Yossiho Yovela představuje práce Julie Elie „klíčový okamžik“ ve výzkumu zvířecí komunikace. Ocenil ji také filozof Jonathan Birch z London School of Economics, podle kterého se vědkyni podařilo nejen vytvořit přehled základních hlasových projevů zebřiček, ale také experimentálně doložit, že jednotlivá volání mají pro ptáky konkrétní význam.
Mezi finalisty letošního ročníku patřily i další výzkumy. Jeden z nich zjistil, že afričtí hlodavci rodu Rhabdomys si pomocí zvuků, které lidské ucho neslyší, předávají informace o své identitě. Jiný zjistil, že šimpanzi bonobové dokážou spojovat jednotlivá volání do složitějších sekvencí připomínajících věty.
Podle listu The Guardian umožňují pokroky v umělé inteligenci a využití algoritmů vědcům stále lépe rozlušťovat význam zvířecích volání. Přesto upozorňují, že možnost skutečně plynulé komunikace mezi lidmi a zvířaty je zatím stále vzdálená. Zakladatel ceny Jeremy Coller však věří, že by se ji mohlo podařit prolomit ještě do konce tohoto desetiletí.
