Sýrie se nabízí jako alternativa za Hormuzský průliv

Válkou zjizvená Sýrie se snaží proměnit v nejnovější energetickou objížďku Blízkého východu. Šara, podporovaný administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle listu The Washington Post prezentuje svou zemi jako relativně stabilní logistický a energetický „most“ z Perského zálivu do Středozemního moře. Jako první jeho využitelnost začali testovat iráčtí vývozci ropy.

„Od dubna jezdí cisterny mezi rafineriemi v jižním Iráku a syrským přístavem Baníjás. Pouští jich ve dne v noci křižuje kolem 5 000,“ uvedl deník. Z Baníjásu ropa putuje dál do Evropy, čímž zcela obchází kritické úžiny Hormuz a Bab Al-Mandab.

Skokový nárůst aktivity po uzavření Hormuzu zaznamenaly také syrské středomořské přístavy Latákíja a Tartús. Ten si pronajala a modernizuje logistická společnost DP World v rámci třicetiletého kontraktu za 800 milionů dolarů (16,6 miliardy korun).

Dlouhodobým cílem je ale nahradit neefektivní automobilovou dopravu stálou infrastrukturou, která by podle odhadů mohla do roku 2035 snížit podíl globálního obchodu závislého na Hormuzu pod pět procent. Washington se podle listu zasazuje o ropovod o délce 1600 kilometrů v hodnotě 5,7 miliardy dolarů (118,7 miliardy korun), který by měl přepravovat dva miliony barelů ropy denně.

Státní společnost Syrian Oil Company, která by ho měla provozovat, uvedla, že konsorcium, které zahrnuje americkou ropnou společnost Chevron, francouzskou TotalEnergies a syrské a katarské investory, by mělo tento měsíc podepsat konečnou smlouvu. Vzhledem k tomu, že o projekt projevil zájem i Katar, údajně probíhají jednání o prodloužení ropovodu do Kataru.

Trumpův vyslanec pro Sýrii Tom Barrack při představování projektu uvedl, že „projekt pomůže odsunout Hormuzský průliv na vedlejší kolej“.

S obchvatem ropné cesty přes Sýrii jsou ale spojená určitá rizika. Ačkoli se Sýrie po pádu režimu Bašára Asada celkem rychle stabilizovala, prezident Šara si dosud nezajistil plnou kontrolu nad celým územím. Sýrie nadále čelí sporadickým útokům pohrobků Islámského státu a plánovaný ropovod musí také procházet západním Irákem, kde mají vliv šíitské milice podporované Íránem.

„Největší výzvou bude zajištění fyzické bezpečnosti všech částí ropovodu,“ konstatoval Gabriel Mitchell, energetický expert, který pracuje pro americký think tank German Marshall Fund.

Ahmad Kubadží, viceprezident Syrské ropné společnosti, však má jasno: „Konsorcium už nyní diskutuje o způsobech ochrany ropovodu pomocí pokročilých technologií sledování, včetně dronů, a podporu poskytnou také Spojené státy.“

Podle něj se už nyní daří zajistit bezpečnost cisternové trasy. „Každý den sem z Iráku přijíždí 5 000 nákladních vozidel, ale zatím nedošlo k jedinému bezpečnostnímu incidentu,“ řekl.