Článek
Pokud vás někdy napadlo, co si váš mazlíček právě myslí, možná už brzy dostanete odpověď. Vzniká totiž první vědecké centrum, které se bude systematicky věnovat výzkumu zvířecího vědomí. Kromě psů a koček se chtějí vědci zabývat také více evolučně vzdálenými zvířaty, jako je například krab, sépie nebo hmyz, píše web The Guardian.
Nové centrum Jeremyho Collera pro vnímání zvířat za čtyři miliony liber (114 milionů Kč) sídlící v Londýnské škole ekonomie a politických věd (LSE) by mělo zahájit činnost koncem záři.
Projekt propojí široké spektrum mezinárodních odborníků napříč různými obory – od neurověd, filozofie a veterinární medicíny přes právo, evoluční biologii a srovnávací psychologii až po behaviorální vědy, informatiku, ekonomii a umělou inteligenci.
Překlenutí komunikační bariéry mezi lidmi a zvířaty
Zvlášť zajímavou součástí projektu by měla být snaha zjistit, jak by mohla AI pomoci překlenout komunikační bariéru mezi lidmi a jejich mazlíčky. Vědci se přitom budou zabývat i tím, jaká rizika takové technologie přinášejí a jak jim předejít.
„Lidé mají rádi, když jejich domácí mazlíčci vykazují lidské vlastnosti. S nástupem umělé inteligence se možnosti komunikace mezi lidmi a zvířaty posunou na zcela novou úroveň,“ řekl profesor a první ředitel centra Jonathan Birch.
„Umělá inteligence však často generuje vymyšlené odpovědi, které se uživateli líbí, místo aby byly zakotveny v objektivní realitě. To by mohlo způsobit katastrofu, kdyby se to aplikovalo na welfare domácích zvířat,“ dodal Birch, jehož příspěvek k zákonu o welfare zvířat vedl k jeho rozšíření na hlavonožce a desetinohé korýše.
Birch také poukazuje na separační úzkost mezi člověkem a mazlíčkem. Například majitelé psů často chtějí mít jistotu, že jejich zvíře netrpí, když zůstane dlouho samo.
Futuristické překladatelské aplikace založené na velkých jazykových modelech sice slibují, že toto ujištění poskytnou, ale nakonec mohou způsobit škodu. Řeknou totiž majiteli, co chce slyšet, a ne to, co zvíře skutečně potřebuje.
„Naléhavě potřebujeme rámce upravující odpovědné a etické používání umělé inteligence ve vztahu ke zvířatům. V současné době v této oblasti zcela chybí regulace. Centrum chce vypracovat etické směrnice, které budou uznávány na celém světě,“ vysvětlil Birch.
Co je to Welfare zvířat
Welfare zvířat nebo také životní pohoda zvířat je obecně stav fyzického a psychického zdraví zvířete, žijícího v souladu se svým prostředím. Pohoda zvířete souvisí s jeho schopností udržet si fyzickou a psychickou zdatnost a vyhnout se strádání.
V podstatě se jedná o to, aby zvířata žila v podmínkách, které jim umožňují projevovat přirozené chování, necítila bolest, hlad, strach ani stres. Welfare se zabývá nejen podmínkami chovu, ale i transportem a zacházením se zvířaty na jatkách.
Vliv AI na zvířecí svět
Centrum by tak mělo spolupracovat s nevládními organizacemi na přípravě pokynů, výzkumu a kodexů praxe, za které lze lobbovat po celém světě.
Podle ředitele Centra pro ochranu životního prostředí Jeffa Seba patří mezi nejdůležitější a přitom stále nejvíce přehlížené otázky dnešní doby témata jako schopnost zvířat vnímat své prostředí, jejich životní pohoda, vliv umělé inteligence na zvířecí svět i veřejné mínění o zvířatech.
„Sdílíme svět s miliony druhy zvířat a ovlivňujeme je, ať se nám to líbí, nebo ne. Proto je důležité, abychom se otázkami ohledně jejich dobrých životních podmínek nebo účinků umělé inteligence na jejich svět zabývali víc do hloubky,“ řekl Sebo.
„Jednou z nejnaléhavějších behaviorálních výzev naší doby je, jak překonat propast mezi tím, co si lidé o zvířatech myslí, a tím, jak se k nim skutečně chovají,“ dodal jeden ze správců budoucího centra profesor Kristof Dhont.
Zařízení by se mělo kromě zvířat zabývat také otázkami lidského vědomí a jak ho lze znovu obnovit v případě mrtvice nebo například otázkou automatizovaného zemědělství.
